Naběhly závěrečné titulky a já si říkám: "A to je jako všechno?" Reservation Road mnou neuvěřitelným způsobem prohučel. Přitom byl jeho potenciál obrovský a navíc na režisérskou stoličku usedl Terry George zodpovědný za skvělý Hotel Rwanda. Nastíněnou premisu sledujeme v úvodních, téměř 20 bezchybných minutách, pak se ale z filmu vytratí jakákoliv invence, tempo dupne na brzdu a zbývající hodina se vleče úmorným způsobem.
Ale zpět na začátek. Hlavním hrdinou je právník Ethan, který jedné nešťastné noci zaviní autonehodu a následnou smrt dítěte. Právě jeho otec pak začne pátrat po vrahovi na vlastní pěst, přičemž je schopný rozvrátit už tak ztrátou zdeptanou rodinu. Jakmile ale dojde na první hysterické záchvaty zhroutivší se manželky, divák pozná že tady něco nehraje. S přibývající stopáži se pak začne hromadit kupa scénáristických vykřičníků, až to celé tak nějak přestane dávat smysl.
Máme tedy co dočinění s dalším hollywoodským počinem, u kterého vás bude každou sudou minutu napadat věta: "To se může stát tak leda ve filmu". Moc toho nezachraňuje ani režisér, jež občas použije nějakou vykrádačku, hlavně abychom se nějak dobrali toho konce. Abych jej ale pouze nehanil, scény, ve kterých se setkávají oba hlavní hrdinové mají určitý náboj a Reservation Road vytahují alespoň na průměr.
Právě herci jsou zde tím největším pozitivem. Ostatně jména jako Joaquin Phoenix nebo Mark Ruffalo snad ani zklamat nemohou. Díky bohu za ně, jinak by byl Reservation Road procházkou peklem. I ta zpropadená minimalistická hudba zklamala (opět s nadšením vzpomínám na Hotel Rwanda), neboť je výrazná snad jen v titulcích.
Reservation Road se velmi přesně označit jako tzv. uchcaný film. Zajímavý námět a skvělí herci jsou naprosto zabiti otřesným scénářem a zručným režisérem, který si zrovna vybral slabší chvilku. Anebo ne? Na faktu, že Reservation Road zapadnul do obyčejného a nudného průměru to ale nic nezmění.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat