Preview letních hitů v amerických kinech - červen

Protože v době letních měsíců přicházejí do kin hlavní sezónní hity, což má za následek největší výdělky a návštěvnost, rozhodl jsem se ke každému zajímavějšímu titulu zesumarizovat jeho očekávání, trailer popř. další zajímavosti. A proč vlastně americká kina?
1) kvůli rovnoměrné koncentraci
2) červen je nabitější
3) kdybych vzal v úvahu česká, nejednalo by se v době psaní jednotlivých článků u některých filmů o preview

A už můžeme začít:

1. týden:

Zohan
Adam Sandler v další ze svých ujetých rolí. Tentokrát jako izraelský agent, který se rozhodne změnit povolání a stane se holičem. Trailer vypadá velice obstojně a pokud Dennis Dugan nic nepokazí, bude se snad Zohan řadit k těm lepším Sandlerovkám.
Kung Fu Panda
Další animák ze studia Dreamworks tentokrát namluvený Jackem Blackem či Angelinou Jolie. Trailery průměrné, první ohlasy z Cannes také o žádné revoluci nehovoří, nějaký útok na pozici Pixaru se tak asi konat nebude. Protože jsou ale animáky vždy oblíbeným zbožím, dá se očekávat, že to bude právě Kung-Fu Panda, kdo v prvním týdnu vytáhne z diváků nejvíce.


2. týden:

Neuvěřitelný Hulk
Nemůžu si pomoct, ale zbrusunový restart Hulka zavání pořádným průserem. Internetová kampaň zdaleka nedosahuje Iron Manovy (veliký úspěch) či Batmanovy (obrovská očekávání) velikosti a podle již uniklého scénáře nás čekají pouhé 3 akční scény (čisté akce něco kolem 20 minut). Všechno navíc natočené ve vyblitých barvách, s charakterními herci (proč?) a nevábnými trailery. Nevím, nevím.
Stalo se
Tentokrát M. Night Shyamalan snažící se vrátit ke kvalitním thrillerům jako Šestý smysl či Vyvolený. Ukázky naznačují solidní hororovou atmosféru, Mark Wahlberg však podle mě není až takovou hvězdou aby vytáhl z diváků nějakou tučnou sumu v tak nabitém měsíci. Ale uvidíme.


3. týden:

Dostaňe agenta Smarta
Steve Carell opět v roli původně určené pro Jima Carreyho, tentokrát v parodii na všemožné akční filmy. A protože trailerová úroveň má stoupající tendenci (zatím poslední ukázka) může být z agenta Smarta ještě solidní řachanda.
Učitel lásky
Utíkejte!! Austin Powers strikes back. Nebo spíš Mike Myers? To je vlastně jedno. Tento zoufale nevtipný herec se totiž snaží dostat do podvědomí diváka svou další supertrapnou postavou. Spolu s ním Jessica Alba a Justin Timberlake. Jak by řekl Rudolf Hrušínský: "To bude zas v álejích nablito". A taky že jo. Trailer může způsobit nemalé zdravotní potíže.


4. týden:

VALL-I
A konečně Pixar. Po loňské pařížské kryse přijde poslední červnový týden zřejmě znovu velmi úspěšný animák. Tentokrát s němým robotem a údajně s minimem dialogů. Trailery mě (narozdíl od ostatních) nechali naprosto chladným a s klidným srdcem můžu říct, že mě tenhle kus plechu momentálně vůbec nezjímá. Jestli se vám líbí tak budiž, pokud se ale aspoň jednou během filmu nesloží na tahač nebo stíhačku, do kina asi nepůjdu
Wanted
Jsou to už skoro 4 měsíce, co jsem se zde rozplýval nad každou ukázkou. Za tu dlouhou dobu však vyplynulo na povrch několik nemilých informací. Tou nejdůležitější je údajné přetáčení několika scén (to nikdy neznačí nic dobrého) a také přesunutí data premiéry. Wanted tak v konkureci s Pixarem může udělat dolarům pápá. Animák jej určitě rozcupuje a celému týmu zbydou oči pro pláč. Nepomůžou jim ani řeči ze studia, které si natočený materiál velmi pochvaluje (zřejmé zastínění průšvihu) a už má v plánu druhý díl. Ale stejně to bude cool:). Trailer ještě jednou zde.

Poslední plavky - 20%

Sežeru, vyseru a pak zase sežeru a zase vyseru!

Poslední plavky měly být podle textu distributora a komentáře tvůrců rozmarnou letní komedií. Letní rozhodně jsou, rozmarné možná taky, ale vtipné situace aby člověk hledal pod lupou. Petr Čtvrtníček se prostě na začátku sbalí, do bytu nastěhuje vietnamce (proč??) a odjede k rybníku. Pak přijede Rudolf Hrušínský a řekne asi dvě hlášky. Pak mu přerostlý monstrsumec Lojza sežere psa. A pak se tak nějak každý na každého nasere a všichni dohromady sumce uloví. To je vše, vážení přátelé. A má to hodinu a půl.

To by mi ale až tak nevadilo, kdyby se dalo v Posledních plavkách alespoň něčemu smát. Čtvrtníček je v 99% scén na zabití, Lábus snad úplně ve všech a Hrušínský se sice snaží mluvit jako řidič hovnocucu a sype vulgarity po desítkách, měl by si ale uvědomit, že sebesprostší vtip ještě nemusí být zaručeně k popukání.

Když se pak v poslední desetiminutovce rozpoutají trikové orgie (hnus!), člověk si řekne, že už ho nic nepřekvapí. A ono přece. Lojza měl sice ve zbytku filmu snad 10 metrů, když ale na konci z vody vyleze, kouká na nás metr dlouhá gumová potvora. Divné? Rozhodně.

Ještě štěstí, že Poslední plavky v kinech úplně propadly, můžeme si tak v klidu oddechnout, že byly opravdu poslední. V celé své stopáži sklouzávají k trapnosti i tak ale dokážou udržet diváka až do konce v očekávání "že teda něco přijde". Smůla, nepřijde totiž nic. Čtvrtníček měl natočit raději něco ve stylu Ivánku, kamaráde než tuhle sračku, ale kdo ví, třeba se k tomu ještě odhodlá. Vzhledem k jeho momentálnímu "smyslu pro humor" (koukněte se schválně na Kinobox) však spíše bude platit Hrušínského věta:

Až začnou sněžit hovna!

Howg.

Resumé z Cannes

Je tomu jen několik hodin co ve francouzském Cannes skončil snad nejprestižnější filmový festival. Během jeho dvoutýdenního trvání byla asi nejsledovanější událostí světová předpremiéra čtvrtého Indiany Jonese (recenze SNAD co nejdříve), ovšem oproti očekávání tento vitální stařík s bičem nesklidil po projekci nějak bouřlivý potlesk. Proč? To už si běžte usoudit sami, od čtvrtka totiž Indy bourá česká kina.

Všechny také zajímalo včerejší udílení Zlatých palem, které bylo (jako vždy) situováno do ceremoniálu odehrávajícího se (jako vždy:) na konci samotného festivalu. A kdo že si ceny odnesl? V hlavní kategorii zvítězil domácí snímek Mezi zdmi, který by mohl rozhodně zamíchat s nějakou tou nominací na Oscara v kategorii zahraničního filmu (loňský triumf Tahle země není pro starý budiž důkazem). Z americké produkce porotu žádný snímek moc nezujal, vyjímku tvoří pouze čtyřhodinové (!!!) výpravné drama Stevena Soderbergha (Dannyho parťáci, Traffic) o kubánském revolucionáři Ernestu 'Che' Guevarovi zvané Guerrilla , za nějž si odnesl cenu Benicio Del Toro v hlavní roli. I ten má minimálně oscarovou nominaci již teď jistou.

Sluší se také dodat, že do síně slávy byl uveden Clint Eastwood a Petře Němcové to zase jednou fakt slušelo. Ale to už odbíhám, tak zase za rok.

Co se nevešlo #11

Oko bere - 50%:

Winner, winner, chicken dinner.
Kevin Spacey se vrací. Tentokrát jede s partičkou studentů ošulit strašně vyžraného majitele kasina Laurence "Morphea" Fishburnea taktikou počítání karet v Black Jacku. Je tu ale problém, oba herci jsou zde naprosto nevýrazní. Občas se totiž vyplatí obsadit méně známé tváře a trošku ušetřit na rozpočtu, aby výdělky nakonec neskončily v červených číslech. Děj plochý, pointa odhadnutelná po pěti minutách. Tohle Oko prostě moc nebere.


Bill - 40%:

Adept na nejzbytečnější film roku. Platí u něj to samé co u předchozí karetní rošády. Velká jména, mrzutý výsledek. Aaron Eckhart jako looser, který prozře je naprosto toporný a těch 90 minut s ním se vám zdá jako věčnost. Holky jsou sice pěkný a konec taky ujde, to mi ale tak trošku nestačí. A Jessica Alba klasicky na zabití.

Na vlastní nebezpečí - 40%

Chtělas adrenalin? Tak tady ho máš.

Tak už i Filip Renč definitivně ztratil soudnost. Rozhodl se totiž natočit Rafťáky v akčně-dramatickém stylu a dopadlo to přesně tak, jak muselo - hrozně. Příběh o partě chlápků (a jedné neskutečně otravné slovence), kteří jedou zjistit pravdu o zmizení otce Jirky Langmajera, to celé prošpikované nejhoršímy dialogy v historii a natočené 'ala' Michael Bay se spoustou kamerových obletů. Nezní vám to šíleně?

Na vlastní nebezpečí si ale jistou hodnotu nese i v samotném názvu. Těm, kdo jej hodlají brát naprosto vážně může opravdu způsobit nějakou zdravotní újmu. Pokud ale zapojíte trošku (nebo spíš více) nadhledu nebo si koupíte hromadu chlastu a na DVDčko se s kamarády složíte budete se u nového Renče řezat od začátku do konce.

A že je čemu se smát. Jako příklad vezmu rádoby dramatickou scénu v peřejích. Během nějakých pěti sekund se na vás vynoří hlášky jako: Kurvaaaa!, Ty krávo pádluj nebo se uděláme! nebo Kurvaprdel!. To vše neskutečných způsobem nasříhané (záběry klidné a rozbouřené vody jsou nasekány na střídačku) a za burácení velkolepé hudby.

Ta je sice výborná na samotný poslech, nicméně v kontrastu s děním na obrazovce působí výsledný celek naprosto směšně a zmíněná hudba zbytečně přeexponovaně. Renč také ukazuje, že má z americké produkce hodně nakoukáno a neodpouští si dlouhé minuty zpomalovaček a kamerových obletů. V českých luzích a hájích zatím nevídané, zde je moc dobře vidět proč.

Na vlastní nebezpečí je sice neskutečná sračka, zato ale pekelně zábavná. Vemte si Langmajera s nasraným výrazem, připočtěte kvantum brzy kultovnách hlášek, žádný děj, dvě soulože a troje ňadra (aspoň k něčemu ta slovenka byla). Vyjde vám z toho 90ti minutová zábava ideální např. na domácí večírek. Radím vám, dejte těch 40 korun dohromady, vyplatí se to. Fakt. V těch 40 procentech je i pár bodíků za snahu. Ta se přece cení, ne?

P.S. Stokrát zábavnější než např. loňský Medvídek.

Co se nevešlo #10

Semi-Pro - 50%:

Will Ferrell tentokrát v roli vlastníka/kouče/hráče basketbalového týmu, snažícího se dostat do NBA. Na jeho starší kousky tento počin zdaleka nemá. Gagy (a především Ferrell sám) se totiž často opakují, i přesto je však poměr těch normálních a trapných vtipů na velmi únosné míře. Po Ricky Bobby - nejrychlejší jezdec rozhodně posun směrem vzhůru.


Občan Havel - 90%:

Vynikající sonda do prezidentského života první hlavy českého státu, jež je především pro mou generaci velkým přínosem, obzvláště díky jednoznačnému nastolení odehraných faktů. Dokument je komponován s velkým citem, zaujme především perfektní kontinuita a také trochu jiný pohled na Havla (a nejen jeho) samotného. Stopáž sice činí celé dvě hodiny, i přesto se ale nudit rozhodně nebudete.

Street Kings - 60%

Neo, Dr. House a Poslední skotský král v jednom filmu? A k tomu ještě pod taktovkou tvůrce Training Day? To přece nemůže dopadnout špatně. Smůla přátelé, může. Street Kings postihlo snad to nejhorší co mohlo. V Americe byly nasazeny v minimálním počtu kopií a skončili tak v červených číslech. A aby toho nebylo málo, českému divákovi distributor zrušil premiéru úplně.

Přitom film nabízí velice atraktivní prostředí, zvučná jména a co si budeme namlouvat, i trailer je poutavý. Tady ale končíme. Premisa o policistovi, kterému umře kolega před očima je strašně ohraná. A že se pak hlavní hrdina rozhodne vzít vše do vlastních rukou? To jsme už taky někde viděli. Budiž, filmy Davida Ayera nikdy příběhem neoslňovaly. Diváka přilákalo k plátnu hlavně jejich podání.

A to právě skřípe. V Training Day jsem mu to žral, v Drsných časech, i když byly schematicky
velmi podobné, taky. Jakmile se ale Ayer vrátí do nebezpečných amerických ulic plných negrů a drog, je zle. Celé dvě hodiny se totiž až neskutečným způsobem vykrádá. Jsou to sice zdánlivé maličkosti jako hlavní černobílé duo, téměř kopírující se scény nebo stejné dějové zvraty, celek ale kvůli tomu působí naprosto zbytečně.

Řeknu na rovinu, Keanu Reeves je výborný (s nasraným výrazem především), expozice je také (na Ayerovi poměry) velmi zručně natočená, děj pak ale zůstane stát na místě a pohne se až závěrečných deset minut. Celé vyštřování je nesmírně zdlouhavé a jakmile se vrátí vpodstatě na začátek, jste znechuceni. Vše se pokouší zachránít závěrečná, poměrně brutální (R-ková přístupnost - jupí!) akce, která je ovšem příliš krátká na to, aby Street Kings vytáhla alespoň na úroveň předchozích počinů režiséra.

Street Kings by prostě potřebovali zkrátit. Na tento typ filmu se totiž hodí stopáž o 20 minut chudší. Takhle vše (kromě diváka) schytávají především herci ve vedlejších rolích. Hugh Laurie je v roli záporáka naprosto nevýrazný a vzhledem k rozpočtu i zbytečný, Forest Whitaker se sice místy velmi slušně rozehraje, jakmile však spatříte jeho gay knírek, bude vám do smíchu.

Čekal jsem víc, mnohem víc. Ayer byl pro mě velkým lákadlem, ovšem během filmu ukázal vše od sebe už viděné a naprosto zklamal. Hlavně díky němu působí Street Kings tak něj "rozplizle" a nahoru je táhne pouze Keanu Reeves a pěkná akce. Někdy je prostě lepší místo do herců, vložit rozpočet do nějaké té přestřelky, děj sice nemusí moc dávat smysl, hlavní ale je, že se člověk baví. U Street Kings se vám to podaří jen velmi zřídka.

P.S. U scény Whitaker a smrt jsem málem spadl ze židle.

Speed Racer - 90%

GO SPEED, GO!

Vlastně ani nevím, kde začít. Zda u opět "povedené" recenze Mirky Spáčilové, která má s filmem samotným prachmálo společného, což jen potrvzuje tvrzení zúčastněných, že se autorka v polovině novinářské projekce sbalila a pelášila do ... zřejmě do redakce. Nebo to mám vzít od těch geniálních trailerů? A co třeba zmínit totální Speedovo roztrhání americkou kritikou, což zřejmě potvrdí i fakt, že se tenhle závodník s rychlostí světla asi nezaplatí? Úplně jinak, začnu u režisérů Wachowských.

Ti si po Matrixovské trilogii dali pár let oddechu, aby se nakonec rozhodli zfilmovat svůj vysněný projekt. Už v preproducki jej ale uvozovaly v prvé řadě jako film pro celou rodinu. Takže ano, přiznávám, děj je naprosto infantilní a primitivní, ale na druhou stranu si přiznejme, že o ten vždy nejde. Tímto tvrzením si nechci protiřečit oproti hodnocení ostatních filmů, ale pouze naznačit, že Speed Racer není pro všechny.

I já jsem ze začátku poměrně těžce nesl první polovinu. Ono spoustu přestřelených (a velmi zbytečných) dialogů a ne až tak vtipných situací s mladším bratrem a opicí má problém rozdýchat vpodstatě každý. Naprosto, ale naprosto odlišné rozdýchávání nastane v momentě, kdy se Speed objeví na trati a začnou se dít věci.

Celý film je natočen před zeleným pozadím, stejně jako např. Sin City, ovšem pro zaujetí diváků (a nejen těch mladších) používá uplně jinou paletu barev. Ty jsou totiž pekelně křiklavé a přestřelené. Zaplaťpánbůh, že jsem seděl až úplně nahoře, na místech co nejblíže plátnu by mi totiž Speed Racer snad vypálil zorničky.

Ale zpět k těm závodům, které jsou celé znamenitě vyvedy pomocí trikových technologií (ILM se po Transformerech a Iron Manovi zase pochlapili) a právě v nich se Wachowští probouzejí. Vše je naprosto geniálně nasnímáno, podpořeno skvěle padnoucí hudbou a bezchybným střihem. Když si znovu vybavuju scénu pouštní rallye ... ehm ... nechci dělat ukvapené závěry, ale ona je vážně boží :) .

Zajímavý (a také skvělý) je i styl vyprávění. Wachowští se nebojí podávat nám děj v zdánlivě nesouvisejích, ale díky podvědomí mozku do sebe jednoduše zapadajících součástí. Ať už je to přeskakování v čase před závodem, který teprve proběhne, či jen zaostření do dění na pozadí a zdůraznění primárně důležitých okolností.

Vyvstává otázka, pro koho Speed Racer vlastně je. Sám odpověď neznám, jisté ale je, že se bude jednat o menšinové publikum. Speeda totiž brzdí místy až nepříjemná dětinskost, ovšem pokud se s ní dokážete smířit, uvidíte božsky (nebo snad revolučně?) natočené závody a zažijete takový pocit rychlosti a adrenalinu jaký tu ještě nikdy nebyl. To vše vyvedné v přestřelných pastelových barvách a s krásně přehrávající hereckou skvadrou. S přihlédnutím k dabingu velmi solidních osmdesát.

P.S. Konec je sice vystavěn dle klasického mustru, na síle mu ale dodává fakt, že mohl obsahovat minimálně dvojnásobný počet klišé.

P.P.S. Paní, která uprostřed projekce asi 10 minut telefonovala by zasloužila lopatou.

UPDATE: Po druhém shlédnutí zvyšuji na nekompromisních 90%.

The Bank Job - 80%

Pamatujete ještě na doby Podfu(c)ku a Sbal prachy a vypadni? Nechce se věřit, ale je tomu bezmála 10 let co tyto geniální filmy vypluly na povrch. Režisér Guy Ritchie byl v tu dobu považován za génia, ovšem snad osud tomu chtěl, do cesty se mu připletla Madonna, on si jí vzal a od té doby natočil už jenom kupu sra... ehm ... 2 špatné filmy. Ale zpět na začátek, prostě, od těchto velikánů se na hollywoodské (i britské) scéně neobjevil snad jediný nástupce podobného ražení. Až doteď. A v hlavní roli se opět vrací (snad náhoda?) Jason Statham.

Z názvu Bank Job je asi všem jasné co se ve filmu děje. Inspirací příběhu byla skutečná bankovní loupež z roku 1971, jež se odehrála v Londýně a z níž si lupiči odnesli šperky asi za 3 miliony liber. V sejfech se ovšem nenacházely pouze zlaté cennosti, nýbrž také řada dokumentů a fotografíí (většinou ve spojení s vládou), které neměly být nikdy objeveny. Zločinci je tak mohli použít jako výkupné při jejich odhalení.

Nebudu samozřejmě prozrazovat příliš, důležitý je především fakt, že celá loupež se odehraje během první poloviny a neobsahuje takřka žádná hluchá místa. Jakmile se ale přehoupneme do druhé hodiny a v ulicích Londýna se to začne detektivy jen hemžit, vyplyne na pohvrch několik nedostatků. Za ten hlavní bych označil především linii s africkým diktátorem, jež se jeví dějově absolutně zbytečně a jejíž pointa takřka nikam nevede.

Pokud také porovnám Bank Job se dvěma zmíněnými Ritchieho opusy, chybí mi v něm pro heist filmy tak typická dechvyrážející pointa. Bank Job je sice naprosto geniálně nasnímám a stylizován, ale kvůli očekávanému závěru vypadá především vedle Podfu(c)ku jako jeho mladší bráška.

I tak jsem ale dostal přesně to, co tu za ta léta chybělo. Bank Job má výbornou atmosféru, stylizaci a parádní herce. Scénář má sice několik chyb a končí přesně tak, jak čekáte, pokud se ale rozhodnete s touto partou vykrást banku a unikat před spáry zákona, rozhodně neprohloupíte.

Co se nevešlo #9

How She Move - 30%:

Další z rádoby cool tanečních filmů, tentokrát s neskutečně nesympatickými hrdiny a scénářem napsaným pravděpodobně žákem ze zvláštní školy. Oba dva díly Let's Dance jsou oproti tomu veledílo. Taneční scény nijak nenadchnou, hudba vcelku ujde. Tečka.


10000 př. n. l. - 40%:

Roland Emmerich (Den nezávislosti, Den poté) zřejmě definitivně ztratil soudnost. Do scénáře narouboval mamuty, dinosaury, šavlozubé tygry a egyptské pyramidy. To vše doplnil snad nejstupidnějšími dialogy, co kdy spatřliy světlo světa. Triky jsou sice vesměs výborné a akční scény pořád stejně stylové, ovšem takový film, ve kterém se mamuti nazývají Manaci prostě nemůže být dobrý.


Lovci pokladů: Kniha tajemství - 60%:

Vpodstatě stejně hloupé a nesmyslné jako jednička, přesto ale velmi snesitelné a odpočinkově naladěné. Narozdíl od prvního dílu jsou druzí Lovci méně natahovaní a rychleji se blíží ke konci. A protože tržby byly opět pekelně vysoké, máme tu do dvou let pokračování.

Iron Man - 80%

Heroes aren't born, they're built.

Tak, a máme tu květen, což znamená jediné - zapšklí intelektuálové zalézají do kouta a my se jdeme bavit, do kin totiž pomalu a jistě přichází první blockbustery. Tuto sezónu nám po velikých očekáváních (trailer zde) otevřel komiksový plecháč Iron Man. A nutno říci, že velmi, velmi dobře.

Ty, kteří o tomto novém komiksovém přírůstku slyší poprvé, uvedu jen krátce do děje. Hlavním hrdinou je miliardář, génius , ignorant, děvkař a majitel zbraňového gigantu Tony Stark. Když je ale jednoho slunečného dne unesen afgánskými teroristy, má po ptákách. Protože ale dokáže udělat i z hřebíku motorovku, sestrojí si brnění, díky kterému unikne z jejich spárů, aby se po návratu rozhodl ukončit výrobu zbraní a nakopal všem zlým pr... no a pak už to znáte.

Sluší se také dodat, že Iron Man je první komiksovou adaptací, kterou si produkuje samotné studio Marvel. Vydává se ale trochu jinou cestou než všichni ostatní. Atributem, který Iron Mana odlišuje od zbytku, je právě postava hlavního hrdiny, založená na suchém humoru a někdy až bránici rvoucích hláškách. Tím se dostávám k jeho stvárniteli, Robertu Downeymu Jr., a musím uznat, že tak charizmatický a sympatický hrdina tu ještě nikdy nebyl. Nejenže sype hlášky kadencí 150 kousků za minutu, ale jeho obličejové grimasy dodají i méně úsměvným scénám právěm ten správný náboj.

Na druhou stranu ale musím uznat, že pokud by Iron Man Downeyho neměl, nebyl by ani z poloviny tím, čím je. To samé platí i o jeho hláškách. Kdyby se totiž všechny ze scénáře vyškrtaly, plechový hrdina by se nám rozpadl na ty nejmenší šroubky, neboť právě on drží diváka v neustálém tranzu a snáží se mu nepřímo namluvit, že se vlastně něco děje. Opak je ale pravdou, neděje se totiž vesměs VŮBEC nic. Stark si skoro celou stopáž staví nebo vylepšuje oblek a tak na činy zbývá jen malé množství prostoru.

Když už na ně ale dojde, stojí to většinou za to. Akční scéna úniku ze zajetí je výborná, té se stíhačkami ale nesahá ani po kotníky. Právě ona je vpodstatě celým vrcholem filmu, a to nejen díky spoustě různých nápadů, ale především díky výborné hudbě (velké množství kytarových riffů smíchaných se smyčci), která k Iron Manovi sedne jako prdel na nočník. Se závěrečnou akcí už je to sice trošku horší a v rámci popcornové zábavy nám nabídne již zažitý evergreen. Podobného inferna jako např. v Transformerech se tak nakonec nedočkáme.

Mírný problém je i v záporákovi, i když zde je na vině spíše scénář. Zástupce zlé strany se totiž "stane zlým" až po 80 minutách a tak má minumum prostoru se nějak více projevit a dát plecháčovi pořádně zabrat. I když si to na konci rozdají pěkně "na férovku" v rámci tohoto žánru je to pořád trošku málo.

I tak vám ale garantuji, že Iron Man je pro tyto dny do kina jako stvořený. Hlavní hrdina je totiž vynikající a pokud je vám už "šoufl" ze všech těch ulízaných Spidermanů, bude železňák Tonda přesně váš šálek čaje. Vypnete na dvě hodiny mozek, pobavíte se a někdy vám bude z té neskutečné stylovosti běhat i mráz po zádech. Já osobně jsem měl s tou chutí jít ještě o deset procent výš, nakonec ale dávám velmi silných osmdesát, neboť Iron Man, který je pro mě nejlepší komiksovou adaptací po Batman Begins a prvních X-Menech, si to rozhodně zaslouží.

P.S. Favreau má v roukou všechny trumfy, pokud se tedy víkendové tržby povedou (a jakože by měly), čeká nás za nějaký čas ještě našlapanější jízda. Věřte mi.