Speed Racer - 90%

GO SPEED, GO!

Vlastně ani nevím, kde začít. Zda u opět "povedené" recenze Mirky Spáčilové, která má s filmem samotným prachmálo společného, což jen potrvzuje tvrzení zúčastněných, že se autorka v polovině novinářské projekce sbalila a pelášila do ... zřejmě do redakce. Nebo to mám vzít od těch geniálních trailerů? A co třeba zmínit totální Speedovo roztrhání americkou kritikou, což zřejmě potvrdí i fakt, že se tenhle závodník s rychlostí světla asi nezaplatí? Úplně jinak, začnu u režisérů Wachowských.

Ti si po Matrixovské trilogii dali pár let oddechu, aby se nakonec rozhodli zfilmovat svůj vysněný projekt. Už v preproducki jej ale uvozovaly v prvé řadě jako film pro celou rodinu. Takže ano, přiznávám, děj je naprosto infantilní a primitivní, ale na druhou stranu si přiznejme, že o ten vždy nejde. Tímto tvrzením si nechci protiřečit oproti hodnocení ostatních filmů, ale pouze naznačit, že Speed Racer není pro všechny.

I já jsem ze začátku poměrně těžce nesl první polovinu. Ono spoustu přestřelených (a velmi zbytečných) dialogů a ne až tak vtipných situací s mladším bratrem a opicí má problém rozdýchat vpodstatě každý. Naprosto, ale naprosto odlišné rozdýchávání nastane v momentě, kdy se Speed objeví na trati a začnou se dít věci.

Celý film je natočen před zeleným pozadím, stejně jako např. Sin City, ovšem pro zaujetí diváků (a nejen těch mladších) používá uplně jinou paletu barev. Ty jsou totiž pekelně křiklavé a přestřelené. Zaplaťpánbůh, že jsem seděl až úplně nahoře, na místech co nejblíže plátnu by mi totiž Speed Racer snad vypálil zorničky.

Ale zpět k těm závodům, které jsou celé znamenitě vyvedy pomocí trikových technologií (ILM se po Transformerech a Iron Manovi zase pochlapili) a právě v nich se Wachowští probouzejí. Vše je naprosto geniálně nasnímáno, podpořeno skvěle padnoucí hudbou a bezchybným střihem. Když si znovu vybavuju scénu pouštní rallye ... ehm ... nechci dělat ukvapené závěry, ale ona je vážně boží :) .

Zajímavý (a také skvělý) je i styl vyprávění. Wachowští se nebojí podávat nám děj v zdánlivě nesouvisejích, ale díky podvědomí mozku do sebe jednoduše zapadajících součástí. Ať už je to přeskakování v čase před závodem, který teprve proběhne, či jen zaostření do dění na pozadí a zdůraznění primárně důležitých okolností.

Vyvstává otázka, pro koho Speed Racer vlastně je. Sám odpověď neznám, jisté ale je, že se bude jednat o menšinové publikum. Speeda totiž brzdí místy až nepříjemná dětinskost, ovšem pokud se s ní dokážete smířit, uvidíte božsky (nebo snad revolučně?) natočené závody a zažijete takový pocit rychlosti a adrenalinu jaký tu ještě nikdy nebyl. To vše vyvedné v přestřelných pastelových barvách a s krásně přehrávající hereckou skvadrou. S přihlédnutím k dabingu velmi solidních osmdesát.

P.S. Konec je sice vystavěn dle klasického mustru, na síle mu ale dodává fakt, že mohl obsahovat minimálně dvojnásobný počet klišé.

P.P.S. Paní, která uprostřed projekce asi 10 minut telefonovala by zasloužila lopatou.

UPDATE: Po druhém shlédnutí zvyšuji na nekompromisních 90%.