Doba mi přeje. V posledních dnech se mi totiž daří recenzovat snímky, které česká premiéra teprve čeká. Namátkou snad jen 96 hodin, Deception, či Rallye smrti. Tentokrát jsou tu Zrcadla, film Alexandrea Ajy, jehož jméno jsem zde již spojoval s jiným hororem - P2, na kterém se podílel jako producent. Tam z toho nevylezlo nic víc než jen čistý průměr a musím bohužel zklamaně konstatovat, že Zrcadla v nastoleném trendu pokračují.
Ono abych pravdu řekl, hororový žánr mi nikdy nepřirostl moc k srdci. U většiny filmů takového ražení mám totiž pocit, že tvůrci si vymyslí sebevětší kravinu, naroubují do ní několik lekaček a výsledný produkt pustí do světa. Scénář je tak většinou přinejmenším debilní a ve filmu vás nemá co překvapit. A stejný problém mám i se Zrcadly.Ty jsou totiž co se týče příběhu strašně plytká a hloupá.
Strážník Ben se zotavuje z vraždy člověka, kterou řešil alkoholem a hledá si novou práci. Nakonec skončí jako noční hlídač bývalé nemocnice, která vyhořela (co tam chce proboha hlídat?), a která je, k překvapení nás všech, tak nějak prokletá. Respektive její zrcadla. Když se do nich totiž podíváte, vidíte, kromě sebe, i nějakou neduhu, kterou právě provádíte, např. podřezávání si hrdla.
Problém však nastává, když se náš milý Ben vydá domů. Je to jakoby díky zrcadlům dostal nějakou nemoc nebo co. Znamená to, že to, co se děje jemu, následně začne provázet všechny jeho blízké. A to už je trošku moc. Jak jsem již řekl, Zrcadla kromě standartní premisy nenabízí nic nového. Z toho vyplívá, že po mírně vlažném úvodu následuje scenáristický výplach podpořený několika lekačkami, poté zemře hrdinovi blízká osoba, aby si to na úplném konci rozdal Ben se smrtí tváří v tvář.
Zkrátka stokrát viděná nuda. Alexandre Aja je vcelku průměrný režisér a i přes to, že dokáže do filmu vnést několik solidních nápadů (masky např.), není schopen diváka svým uměním strhnout, tudíž se velmi rychle dostaví nuda. Zrcadla nedokáže vytáhnout ani jeden z herců (ani vyslečená Amy Smart:), velmi to překvapí především u Kiefera Sutherlanda v hlavní roli, který se smutně proměnil ze super kick-asse Jacka Bauera v otravného čtyřicátníka s krizí středního věku na krku.
Zrcadla jsou zkrátka mírným zklamáním, protože i když jsem po veleprůměrných Hory mají oči nečekal nic světoborného, úspěch se nedostavil. Filmem se zkrátka tak nějak prokoušete, těch několik lekaček a příjemných nápadů vás potěší, ale že byste si jej chtěli pustit i po druhé? To ani náhodou. Výsledný dojem sice tlačí nahoru působivá závěrečná pointa, ovšem co je to platné, když těch předchozích sto minut ji v cuku letu převáží? Slabých 50%.
středa 24. září 2008
neděle 21. září 2008
Deception - 20%
Marcel Langenegger je absolutně neznámý a neschopný člověk, který se zřejmě chtěl před nějakými dvěma lety prosadit v Hollywoodu. Dostal nápad a rozhodl se jej vmést producentům do ksichtu. Jejich vzájemný rozhovor mohl vypadat zhruba takhle:
Jé, čau kluci, hele, vím že mě vlastně vůbec neznáte, já jsem Marcel a chtěl bych něco natočit. Zatím jsem to nezkoušel, ale docela rád bych to změnil, tak mě aspoň vyslechněte (producenti obrací oči v sloup, nakonec však souhlasí). Dívejte, vypadalo by to zhruba takhle:
Hlavní hrdina by měl bejt někdo známej, třeba ten s těma adamantinovejma drápama, jak von se...jo, Hugh Jackman. No a ten by se skamarádil s nějakým looserem, a bylo by hodně dobrý, kdyby to byl taky někdo profláklej, třeba Ewan McGregor. No a aby těch kluků nebylo moc, dal bych tam tu holku z Dawsonova světa, ale jméno po mě zatím nechtějte. Ta od Cruise to ale není.
No, takže ti dva by se nějak skamarádili, hlavně rychle. Napadlo mě, že by si spolu mohli zakouřit trávu, to by bylo vážně cool. Pak sem si říkal, že by bylo dost krutý, kdyby ten Jackman byl ze začátku strašnej sympaťák, protože by pak ti lidi vůbec netušili, že je to ve skutečnosti pěkná svině.
Ale to už předbíhám. Teď vám totiž chci popsat to nejlepší. Celou první půlku by se tam jenom šukalo. A úplně nejlepší by bylo, kdyby se to točilo kolem nějakýho seznamu s děvkama, to by se tam totiž JENOM šukalo. A to by bylo ještě víc cool než to hulení. Jo a abych nezapomněl, vy byste si dali s klukama během natáčení taky. Sranda přece musí být.
No ještě k té holce, která v tom filmu bude. Do té by se mohl ten Jackman zamilovat. Nebo radši McGregor. Anebo víte co? Nejlepší bude, když z ní budou hotoví oba. O nějakým hlubším ději sem zatím moc nepřemýšlel, ale to nevadí. Já pod to hodím nějakou krutou hudbu a voni to ty lidi sežerou aji s navijákem.
Pak mě ještě napadly dvě věci. Mohl bych tam zkusit prolínat budoucnost a přítomnost. Viděl sem to v tom barevným Speed Racerovi a bylo to fakt hustý. Já sem to sice ještě nidky nedělal, ale myslím že to nějak půjde. Jo, a taky to asi natočím na digitál, to je teď taky hafo moderní. A navíc je to levnější, takže když v tom budou ti herci, který chcu, tak to asi bude úplně nejlepší.
Tak co? Berete to, kluci? JO?! Super, už se nemůžu dočkat, až si spolu zahulíme a ojedeme půlku holek ve štábu.
Tak zpátky na zem. To všechno, co jsem zde vypsal, ve filmu je. Tzn. souloží se jako o život a hulí se tak, aby byla pohoda. Děj je příšerně plochý a předvídatelný, Langenegger je katastrofální režisér, přičemž nezvládá ani základní filmařské postupy a oba pánové v hlavních rolích jsou naprosto prkenní. Nevím, kdo tomu filmu pomohl na svět, co vím ale naprosto jistě je fakt, že by zasloužil hlavu na špalek. Něco takového si totiž jak Jackman, tak McGregor nezasloužili.
Jé, čau kluci, hele, vím že mě vlastně vůbec neznáte, já jsem Marcel a chtěl bych něco natočit. Zatím jsem to nezkoušel, ale docela rád bych to změnil, tak mě aspoň vyslechněte (producenti obrací oči v sloup, nakonec však souhlasí). Dívejte, vypadalo by to zhruba takhle:
Hlavní hrdina by měl bejt někdo známej, třeba ten s těma adamantinovejma drápama, jak von se...jo, Hugh Jackman. No a ten by se skamarádil s nějakým looserem, a bylo by hodně dobrý, kdyby to byl taky někdo profláklej, třeba Ewan McGregor. No a aby těch kluků nebylo moc, dal bych tam tu holku z Dawsonova světa, ale jméno po mě zatím nechtějte. Ta od Cruise to ale není.
No, takže ti dva by se nějak skamarádili, hlavně rychle. Napadlo mě, že by si spolu mohli zakouřit trávu, to by bylo vážně cool. Pak sem si říkal, že by bylo dost krutý, kdyby ten Jackman byl ze začátku strašnej sympaťák, protože by pak ti lidi vůbec netušili, že je to ve skutečnosti pěkná svině.
Ale to už předbíhám. Teď vám totiž chci popsat to nejlepší. Celou první půlku by se tam jenom šukalo. A úplně nejlepší by bylo, kdyby se to točilo kolem nějakýho seznamu s děvkama, to by se tam totiž JENOM šukalo. A to by bylo ještě víc cool než to hulení. Jo a abych nezapomněl, vy byste si dali s klukama během natáčení taky. Sranda přece musí být.
No ještě k té holce, která v tom filmu bude. Do té by se mohl ten Jackman zamilovat. Nebo radši McGregor. Anebo víte co? Nejlepší bude, když z ní budou hotoví oba. O nějakým hlubším ději sem zatím moc nepřemýšlel, ale to nevadí. Já pod to hodím nějakou krutou hudbu a voni to ty lidi sežerou aji s navijákem.
Pak mě ještě napadly dvě věci. Mohl bych tam zkusit prolínat budoucnost a přítomnost. Viděl sem to v tom barevným Speed Racerovi a bylo to fakt hustý. Já sem to sice ještě nidky nedělal, ale myslím že to nějak půjde. Jo, a taky to asi natočím na digitál, to je teď taky hafo moderní. A navíc je to levnější, takže když v tom budou ti herci, který chcu, tak to asi bude úplně nejlepší.
Tak co? Berete to, kluci? JO?! Super, už se nemůžu dočkat, až si spolu zahulíme a ojedeme půlku holek ve štábu.
Tak zpátky na zem. To všechno, co jsem zde vypsal, ve filmu je. Tzn. souloží se jako o život a hulí se tak, aby byla pohoda. Děj je příšerně plochý a předvídatelný, Langenegger je katastrofální režisér, přičemž nezvládá ani základní filmařské postupy a oba pánové v hlavních rolích jsou naprosto prkenní. Nevím, kdo tomu filmu pomohl na svět, co vím ale naprosto jistě je fakt, že by zasloužil hlavu na špalek. Něco takového si totiž jak Jackman, tak McGregor nezasloužili.
čtvrtek 18. září 2008
Bondův druhý TV Spot
To je to, oč tu běží. Stopáž dvojnásobná než u ostatních televizních upoutávek, brilantní střihačská práce, skvělá kinetika akčních scén, spousta nových záběrů, převrácený člun... Sakra, Bonde, věřím ti jako nikomu jinému v letošním podzimu. Ty se zkrátka musíš povést. A když ne, then you know, we have people everywhere:). Vychutnávejte.
Tropická bouře - 80%
Let's go, make the best war movie ever!
Virální marketing je teď v módě. Všechno začalo Monstrum, které se zjevilo z ničeho nic, aby pak necelý půlrok internetovým fanouškům odkrývalo malé kousky celé mozaiky. V podobném ranku pak pokračoval i Temný rytíř, Tropická bouře na to však šla od lesa. Tým kolem Bena Stillera si totiž pro celý projekt vymyslel fiktivní jména celého herckého osazenstva a na všemožných stránkách jejich smyšlené filmy propagoval. Pro kompletní podobu Tropického viralu klikněte např. sem.
Těm z vás, kterým se zrovna odkazovaný článek číst nechce, jen mírně nastřelím děj. Tropická bouře je film, ve kterém zmíněná parta herců natáčí film, přičemž se hned ze začátku něco zvrtne a oni jdou film natáčet do džungle, kde se ale opět něco zvrtne a oni si myslí, že už film nenatáčí. Omyl, natáčí. Pokud se vám zdá tento odstavec absolutně zmatený, je to správně, takový je totiž celý film.
Na chvíli už dost slova film, přejdu k hercům (těm fiktivním). Největší pozornost se upíná na trojici hollywoodských superhvězd: akčního hrdinu Tugga Speedmana (Stiller), jehož kariéra skomírá a nezachránil ji ani oscarový pokus Prosťáček Jack, pětinásobného oscarového laureáta Kirka Lazaruse (Downey Jr.), který si pro roli Osirise nechal plastickou operací změnit barvu kůže. Třetím členem je Jeff "Sádlo" Portnoy (Jack Black), který je znám pro své "uprděné" filmy ve kterých hraje většinu postav (zdravíme Eddieho Murphyho:).
Čtvrtým, známějším ksichtem, který však herectví teprve zkouší, je Alpa Chino (příznačné jméno), jehož písnička I Luv Tha Pussy a s ní spojená reklama na Řitní Maz jsou momentálně tím největším hitem ve státech. Zbytek šestičlenné party nestojí za zmínku, neboť má pouze vyplňovací charakter. Pak je to ještě výborná postava Toma Cruise, ale k té netřeba nic psát, tu musíte zkrátka vidět:).
Abyste byli již trochu v obraze a stále se neztráceli ve změti jmen, přejdu rovnou k filmu samotnému. Tropická bouře, jak jste již asi z textu výše vydedukovali, je naprostý úlet, který tu nebyl již hodně dlouho. O to více potěší, že ji režíroval Ben Stiller (naposledy si střihl podobně jetého Zoolandera), jenž sice v poslední době hraje v jedné hrůze za druhou, ovšem ze svého umu za kamerou neztratil vůbec nic. A to je sakra dobře.
Tropická bouře tak, především v první třetině, kdy se hlášky sypou v kulometném tempu, funguje jako geniální komedie, obrovským překvapením jsou však skvělé akční scény, za které by se nemusel stydět kterýkoliv blockbuster. Stiller zkrátka dokáže kdykoliv rozpoutat totální válečné peklo, opepřit ho nějakou vykrádačkou (nejlépe ze Stoneovy Čety) a nakonec totálně uzemnit nějakou hláškou (nejlépe australskou od Downe..., ehm, Lazaruse). A funguje to skvěle.
Právě Downey je z celé trojice nejlepší postavou, jeho podání černého válečníka je totiž natolik zábavné, že nemusí ani z pusy vypouštět nějakou tu podpásovku, stačí se na něj jen koukat. A když už zrovna svým akcentem něco řekne, řvete smíchy. Vyloženě nejslabší je pak rozhodně Black, jehož kvalita vtipů je tak 50:50. Koukat se na jeho zavalitou postavu je sice fajn, když vám však hlášky o své obezitě stále opakuje, je jasné, že se jim nemůžete smát celou dobu.
Další mírnou výtkou je rytmizace celého filmu. Tropická bouře totiž skvěle funguje v první (je v ní podána většina gagů) a třetí (kdy se zvrhne do totálního akčního inferna) třetině, přičemž prostřední část trpí menší ztrátou tempa. Jednak kvůli menšímu množství vtipů a také mírné dějové vatě. Já se však nějak moc nenudil, Panda a Cruise to totiž jistí:).
Tropická bouře tak i přes tyto malé výtky božskou zábavou, která tu dlouho chyběla. Natočit něco takového, ještě s R-kovým ratingem a obrovským rozpočtem chce vážně koule. A Stiller je má, díky čemuž mu všechny ty Noci v muzeu mohu klidně odpustit. Poslední slovo však bude mít Robert Downey Jr., který je jako černý Lazarus ještě jednou geniální a přehrává i své alter-ego Tonyho Starka. Tak se sakra sbalte a běžte na to do kina. Must see záležitost.
Poznámka k titulkům: František Fuka dělal co mohl, ale jak se sám pod recenzí omlouvá, šlo to jen těžko. Tento fakt budiž pozvánkou pro všechny, kdo umí dobře anglicky, v Tropické bouři se totiž budou úplně vyžívat.
Virální marketing je teď v módě. Všechno začalo Monstrum, které se zjevilo z ničeho nic, aby pak necelý půlrok internetovým fanouškům odkrývalo malé kousky celé mozaiky. V podobném ranku pak pokračoval i Temný rytíř, Tropická bouře na to však šla od lesa. Tým kolem Bena Stillera si totiž pro celý projekt vymyslel fiktivní jména celého herckého osazenstva a na všemožných stránkách jejich smyšlené filmy propagoval. Pro kompletní podobu Tropického viralu klikněte např. sem.
Těm z vás, kterým se zrovna odkazovaný článek číst nechce, jen mírně nastřelím děj. Tropická bouře je film, ve kterém zmíněná parta herců natáčí film, přičemž se hned ze začátku něco zvrtne a oni jdou film natáčet do džungle, kde se ale opět něco zvrtne a oni si myslí, že už film nenatáčí. Omyl, natáčí. Pokud se vám zdá tento odstavec absolutně zmatený, je to správně, takový je totiž celý film.
Na chvíli už dost slova film, přejdu k hercům (těm fiktivním). Největší pozornost se upíná na trojici hollywoodských superhvězd: akčního hrdinu Tugga Speedmana (Stiller), jehož kariéra skomírá a nezachránil ji ani oscarový pokus Prosťáček Jack, pětinásobného oscarového laureáta Kirka Lazaruse (Downey Jr.), který si pro roli Osirise nechal plastickou operací změnit barvu kůže. Třetím členem je Jeff "Sádlo" Portnoy (Jack Black), který je znám pro své "uprděné" filmy ve kterých hraje většinu postav (zdravíme Eddieho Murphyho:).
Čtvrtým, známějším ksichtem, který však herectví teprve zkouší, je Alpa Chino (příznačné jméno), jehož písnička I Luv Tha Pussy a s ní spojená reklama na Řitní Maz jsou momentálně tím největším hitem ve státech. Zbytek šestičlenné party nestojí za zmínku, neboť má pouze vyplňovací charakter. Pak je to ještě výborná postava Toma Cruise, ale k té netřeba nic psát, tu musíte zkrátka vidět:).
Abyste byli již trochu v obraze a stále se neztráceli ve změti jmen, přejdu rovnou k filmu samotnému. Tropická bouře, jak jste již asi z textu výše vydedukovali, je naprostý úlet, který tu nebyl již hodně dlouho. O to více potěší, že ji režíroval Ben Stiller (naposledy si střihl podobně jetého Zoolandera), jenž sice v poslední době hraje v jedné hrůze za druhou, ovšem ze svého umu za kamerou neztratil vůbec nic. A to je sakra dobře.
Tropická bouře tak, především v první třetině, kdy se hlášky sypou v kulometném tempu, funguje jako geniální komedie, obrovským překvapením jsou však skvělé akční scény, za které by se nemusel stydět kterýkoliv blockbuster. Stiller zkrátka dokáže kdykoliv rozpoutat totální válečné peklo, opepřit ho nějakou vykrádačkou (nejlépe ze Stoneovy Čety) a nakonec totálně uzemnit nějakou hláškou (nejlépe australskou od Downe..., ehm, Lazaruse). A funguje to skvěle.
Právě Downey je z celé trojice nejlepší postavou, jeho podání černého válečníka je totiž natolik zábavné, že nemusí ani z pusy vypouštět nějakou tu podpásovku, stačí se na něj jen koukat. A když už zrovna svým akcentem něco řekne, řvete smíchy. Vyloženě nejslabší je pak rozhodně Black, jehož kvalita vtipů je tak 50:50. Koukat se na jeho zavalitou postavu je sice fajn, když vám však hlášky o své obezitě stále opakuje, je jasné, že se jim nemůžete smát celou dobu.
Další mírnou výtkou je rytmizace celého filmu. Tropická bouře totiž skvěle funguje v první (je v ní podána většina gagů) a třetí (kdy se zvrhne do totálního akčního inferna) třetině, přičemž prostřední část trpí menší ztrátou tempa. Jednak kvůli menšímu množství vtipů a také mírné dějové vatě. Já se však nějak moc nenudil, Panda a Cruise to totiž jistí:).
Tropická bouře tak i přes tyto malé výtky božskou zábavou, která tu dlouho chyběla. Natočit něco takového, ještě s R-kovým ratingem a obrovským rozpočtem chce vážně koule. A Stiller je má, díky čemuž mu všechny ty Noci v muzeu mohu klidně odpustit. Poslední slovo však bude mít Robert Downey Jr., který je jako černý Lazarus ještě jednou geniální a přehrává i své alter-ego Tonyho Starka. Tak se sakra sbalte a běžte na to do kina. Must see záležitost.
Poznámka k titulkům: František Fuka dělal co mohl, ale jak se sám pod recenzí omlouvá, šlo to jen těžko. Tento fakt budiž pozvánkou pro všechny, kdo umí dobře anglicky, v Tropické bouři se totiž budou úplně vyžívat.
pondělí 15. září 2008
pátek 12. září 2008
Batman vstříc Oscarům
Možná už to někoho může prudit, ale ujišťuji vás, že toto je poslední příspěvek s netopýřím nádechem na hodně dlouhou dobu. A protože je mezi čtenáři této stránky i několik skalních fandů Temného rytíře, je tato novinka určena právě jim.
To bychom měli na úvod a teď honem na hlavní chod. Je to vpodstatě prosté, včera totiž vyplula na povrch zpráva od hlavounů Warner Bros., která oznamovala prostou věc - Temný rytíř se na začátku příštího roku vrátí do amerických kin a bude se snažit bodovat na dvou frontách.
Tou první jsou samozřejmě Oscaři. Batman je totiž už teď jedním z horkých kandidátů na "plešouny" (zásluhu na tom má nejen takřka výsostné postavení v žebříčku IMDb), přičemž sošku by si mohl odnést hned v několika kategoriích (a teď počítejte): nejlepší film, režie, scénář (původní), herec ve vedlejší roli (kdo asi...), kamera, střih, střih zvukových efektů, zvuk, triky (tam to ale stejně dostane blbá Narnie) a samozřejmě hudba (ten soundtrack je geniální, zrovna mi tu jede Introduce a Little Anarchy:).
Počítali jste dobře? A vyšlo vám deset? To bychom měly ty kategorie, které jsou poměrně pravděpodobné. Jak to tak ale bývá, vzpomene si Akademie ještě na min. jednu absolutně nelogickou nominaci (třeba masky).
A teď k té druhé části, která se týká tržeb. Momentálně je totiž Temný rytíř s 513 miliony dolarů druhým nejvýdělečnějším filmem v USA a k prvnímu stupínku mu již brání pouze Titanic (600 milionů). Již teď je jasné, že Batman by regulérní distribuci dosáhl na max 540, což logicky nestačí. Proto lednové uvedení. Hovoří se o téměř kompletním zaplnění IMAXů (asi 1000) a limitované distribuci do normálních kin.
Takže děti, jak se zdá, bude to ještě tuhý boj. A osobně bych to tomu Netopejrovi zatraceně přál, poněvadž i přes neoddiskutovatelné kvality Titanicu, Temný rytíř je ve svém žánru daleko, daleko přelomovější. Ale to už jste asi slyšeli:).
To bychom měli na úvod a teď honem na hlavní chod. Je to vpodstatě prosté, včera totiž vyplula na povrch zpráva od hlavounů Warner Bros., která oznamovala prostou věc - Temný rytíř se na začátku příštího roku vrátí do amerických kin a bude se snažit bodovat na dvou frontách.
Tou první jsou samozřejmě Oscaři. Batman je totiž už teď jedním z horkých kandidátů na "plešouny" (zásluhu na tom má nejen takřka výsostné postavení v žebříčku IMDb), přičemž sošku by si mohl odnést hned v několika kategoriích (a teď počítejte): nejlepší film, režie, scénář (původní), herec ve vedlejší roli (kdo asi...), kamera, střih, střih zvukových efektů, zvuk, triky (tam to ale stejně dostane blbá Narnie) a samozřejmě hudba (ten soundtrack je geniální, zrovna mi tu jede Introduce a Little Anarchy:).
Počítali jste dobře? A vyšlo vám deset? To bychom měly ty kategorie, které jsou poměrně pravděpodobné. Jak to tak ale bývá, vzpomene si Akademie ještě na min. jednu absolutně nelogickou nominaci (třeba masky).
A teď k té druhé části, která se týká tržeb. Momentálně je totiž Temný rytíř s 513 miliony dolarů druhým nejvýdělečnějším filmem v USA a k prvnímu stupínku mu již brání pouze Titanic (600 milionů). Již teď je jasné, že Batman by regulérní distribuci dosáhl na max 540, což logicky nestačí. Proto lednové uvedení. Hovoří se o téměř kompletním zaplnění IMAXů (asi 1000) a limitované distribuci do normálních kin.
Takže děti, jak se zdá, bude to ještě tuhý boj. A osobně bych to tomu Netopejrovi zatraceně přál, poněvadž i přes neoddiskutovatelné kvality Titanicu, Temný rytíř je ve svém žánru daleko, daleko přelomovější. Ale to už jste asi slyšeli:).
čtvrtek 11. září 2008
Dostaňte agenta Smarta - 60%
Agent Smart si sice svou premiéru odbyl teprve na začátku července, nicméně v návalu známějších sequelů a hitů se na něj trošku pozapomnělo. Což je poměrně škoda. Příčinou byla nejspíše nevábná trailerová kampaň, která se sice ukázku od ukázky zlepšovala, nicméně výsledek byl nakonec pro agenta nevábný a lidé si místo něj našli cestu např. na Hancocka.
Dostaňte agenta Smarta vychází z populárního amerického seriálu Get Smart, jehož hlavním hrdinou je neschopný agent, pracující pro jistou tajnou organizaci potírající zločin. Jednoho dne jí pohrozí ruští teroristé s odpálením smrtelných raket a protože totožnost ostatních agentů je dávno známá, vydává se do boje právě Smart. A protože protivníky přemůže většinou způsobem, který vůbec neplánoval, na pomoc je mu vyslána agentka 99.
Tolik zhruba k ději, který je, co si budeme nalhávat, poměrně předvídatelný. Smart však profituje především z povedených gagů, ze kterých je zhruba 5 naprosto ultimátních. Počet těch zdařilejších je sice poměrně velký, nicméně najdou se i pasáže, kdy budete jen trapně koukat. Tato prkenná snaha filmu být za každou cenu vtipný tak sráží Smarta o několik procent dolů.
Co jej však opět dostává do solidního a prudce snesitelného nadprůměru jsou herci. Anne Hathaway sice nikdy hrát neuměla, ovšem fakt, že jí to pekelně sluší vynahradí naprosto vše. Steve Carrell si u mě po zpackaném Božském Evanovi spravil reputaci a The Rock ve své roli totálně válí.
Co mě však ze všech aspektů překvapilo snad nejvíce, byli akční scény. Peter Segal po Trestné lavici evidentně dokazuje, že éra druhého Zamilovaného profesora je definitivně pryč a servíruje takovou akci, za kterou by se nemusel stydět ani kdejaký akční blockbuster.
Takže jak vidíte, agent Smart rozhodně stojí za shlédnutí. Je vtipný, solidně natočený a herci také nijak výrazně nezklamou. Zkrátka taková příjemná letní oddechovka na volný večer, která sice z hlavy vyšumí poměrně rychle, ovšem té stovky minut s ní strávené určitě litovat nebudete. Neprávem zapomenuté překvapení, samozřejmě příjemné.
Dostaňte agenta Smarta vychází z populárního amerického seriálu Get Smart, jehož hlavním hrdinou je neschopný agent, pracující pro jistou tajnou organizaci potírající zločin. Jednoho dne jí pohrozí ruští teroristé s odpálením smrtelných raket a protože totožnost ostatních agentů je dávno známá, vydává se do boje právě Smart. A protože protivníky přemůže většinou způsobem, který vůbec neplánoval, na pomoc je mu vyslána agentka 99.
Tolik zhruba k ději, který je, co si budeme nalhávat, poměrně předvídatelný. Smart však profituje především z povedených gagů, ze kterých je zhruba 5 naprosto ultimátních. Počet těch zdařilejších je sice poměrně velký, nicméně najdou se i pasáže, kdy budete jen trapně koukat. Tato prkenná snaha filmu být za každou cenu vtipný tak sráží Smarta o několik procent dolů.
Co jej však opět dostává do solidního a prudce snesitelného nadprůměru jsou herci. Anne Hathaway sice nikdy hrát neuměla, ovšem fakt, že jí to pekelně sluší vynahradí naprosto vše. Steve Carrell si u mě po zpackaném Božském Evanovi spravil reputaci a The Rock ve své roli totálně válí.
Co mě však ze všech aspektů překvapilo snad nejvíce, byli akční scény. Peter Segal po Trestné lavici evidentně dokazuje, že éra druhého Zamilovaného profesora je definitivně pryč a servíruje takovou akci, za kterou by se nemusel stydět ani kdejaký akční blockbuster.
Takže jak vidíte, agent Smart rozhodně stojí za shlédnutí. Je vtipný, solidně natočený a herci také nijak výrazně nezklamou. Zkrátka taková příjemná letní oddechovka na volný večer, která sice z hlavy vyšumí poměrně rychle, ovšem té stovky minut s ní strávené určitě litovat nebudete. Neprávem zapomenuté překvapení, samozřejmě příjemné.
středa 10. září 2008
Vypadám jako debil a nestydím se za to, zase...
Nicolas Cage byl v devadesátých letech jednou z nejzářivějších hvězd Hollywoodu. Jenže kde jsou ty časy... Od té doby se stihl upsat do takové kopy (pod)průměrných filmů, že by se z toho kde kdo osypal. A kdo by vůbec řekl, že od jeho poslední povedené záležitosti (Obchodník se smrtí) uplynuly již dobré tři roky? V tomto mezidobí se také na Nickově hlavě začalo objevovat zvláštní porost, díky kterému vypadal často jako... více v galerii:). K jejímu vytvoření mě vedla první fotka z připravovaného Kick - Ass, u které jsem málem jsem spadl ze židle, ostatně posuďte sami.
Next - parodie na vlasy, stádium č.1, vzhled: divný imbecil
Lovci pokladů 2: každý, kterému pojem herectví alespoň něco málo říká, se musí válet smíchy
Nebezpečný cíl: parodie na vlasy, stádium č. 2, vzhled: slizký pedofil (ten vlevo)
Kick - Ass: jdu zvracet, kokot na eNtou
Závěrem: Patologické video s těmi nejlepšími Cageovi kousky z filmu Rituál. Enjoy.
World Trade Center - tzv. teplý knírek 
Next - parodie na vlasy, stádium č.1, vzhled: divný imbecil
Lovci pokladů 2: každý, kterému pojem herectví alespoň něco málo říká, se musí válet smíchy
Nebezpečný cíl: parodie na vlasy, stádium č. 2, vzhled: slizký pedofil (ten vlevo)
Kick - Ass: jdu zvracet, kokot na eNtou
Závěrem: Patologické video s těmi nejlepšími Cageovi kousky z filmu Rituál. Enjoy.
pondělí 8. září 2008
WALL • E - 50%
Je jakýmsi nepsaným pravidlem recenzenta, uvádět film ve svém textu tak, jak mu to káže ten který distributor v zemi. Zde si však toto pravidlo dovolím porušit, neboť bez ohledu na kvality WALL•Eho si pixarovský robot takové znásilnění názvu nezasloužil.
Teď už k snímku samotnému. Jak už bývá u Pixaru zvykem, propagace jejich připravované novinky počíná v bodě, kdy se její předchůdce dostává do kin. Ne jinak tomu bylo i v tomto případě, tudíž jsme se s prvním, nic neříkajícím teaserem mohli setkat již těsně po premiéře Ratatouille, které mě absolutně nadchlo, tudíž jsem pánům od animace bezmezně věřil.
V robůtkovi se však něco zaseklo, čehož jsem si k mé smůle/štěstí všimnul již v traileru, ze kterého kromě WALL•Eho roztomilosti (která mě mimochodem strašným způsobem iritovala) nekoukalo vůbec nic. Zkrátka znouzecnost jako kráva. I tak jsem byl ale na nový animák zvědavý, neboť alespoň po technické stránce vypadal naprosto neuvěřitelně.
A to se také vyplnilo. WALL•E totiž ve většině případů vypadá naprosto famózně a všemožné animáky ať už letošní nebo loňské dekády strčí hravě do kapsy. Ratatouille hadr. V prvních minutách mě kromě tohoto aspektu také potěšilo kvantum nápadů, které z několika úvodních okamžiků učinily naprosto famózní chvíle.
Tady ale pozitiva končí. Největší problém WALL•Eho tkví totiž v samotném konceptu. Ten vydá na zhruba tříminutový kraťas, kterých Pixar chrlí minimálně stejné kvantum jako celovečerních počinů. Skutečnost je tedy taková, že robotovy eskapády vás budou určitý čas bavit (u mě to bylo krásných dvacet minut:), poté se však dostaví neuvěřitelná nuda, ve které se pouze přešlapuje na místě a vy byste nejraději vzali do ruky ovladač a přetočili na poslední minutu.
Jak už jsem zmiňoval, již v trailerech mě poněkud otravovala neustálá robotova roztomilost. Tady je však dovedena do naprosto neúnosné míry, díky čemuž jsem si po většinu času myslel, že s dětmi, jakožto primární skupinou, pro kterou je film určen, je jednáno jako s naprostými blbci. WALL•E zkrátka přepadává na záda, dělá rádoby roztomilé kukuče a nebo na něj jen občas něco spadne, či narazí. Jako kvalitní Pixarovskou práci mi to spíše připomnělo snahu být za každou cenu vtipný, která je tak typická pro dnešní parodie.
Všechny tyto zápory bych relativně bral, ovšem co mě vytáčelo naprosto neskutečným způsobem, bylo neustálé moralizování a ekologická agitka. Věřím, že členové Greenpeace u robota zřejmě zažijí ne jeden orgazmus, nicméně pro člověka jako jsem já tohle byla hotová procházka peklem. Chci se snad koukat na film a ne na nějaké zelené poučování.
Nebo si snad myslíte, že WALL•Eho tvořili v počítačích z recyklovatelných materiálů? A že všechny kovy, plasty a podobné svinstvo pečlivě třídili? A pokud ano, kde skončilo těch 180 milionů dolarů, které dělají z robota nejdražší animák historie? Pokrytectví? Ba ne, hotová zhovadilost. Shame on you, Pixar!
Nebudu to protahovat, WALL•E je i přes svou brilantní technickou stránku, která si nic nezadá s hranou sci-fi, suverénně nejslabší pixarovka. Ono to trapné pitvoření robota, kterému se čip rozumu zřejmě již hodně dávno zavařil, asi nebude 90 minut bavit nikoho. Za každých dvacet minut navíc, které s WALL•Em vydržíte déle než já a budete se bavit, si můžete připočítat deset procent navíc. Nejspíš ale budete umírat nudou a čekat, než přijde první regulérní věta (padesátá minuta). Já na to kašlu a jdu si raději pustit Kung Fu Pandu, která je tímto suverénně nejlepším letošním animákem. Anebo své kovové mazlíčky Transformers, přičemž heslo: když robot, tak Optimus Prime, jen tak nezměním
A to se také vyplnilo. WALL•E totiž ve většině případů vypadá naprosto famózně a všemožné animáky ať už letošní nebo loňské dekády strčí hravě do kapsy. Ratatouille hadr. V prvních minutách mě kromě tohoto aspektu také potěšilo kvantum nápadů, které z několika úvodních okamžiků učinily naprosto famózní chvíle.
Tady ale pozitiva končí. Největší problém WALL•Eho tkví totiž v samotném konceptu. Ten vydá na zhruba tříminutový kraťas, kterých Pixar chrlí minimálně stejné kvantum jako celovečerních počinů. Skutečnost je tedy taková, že robotovy eskapády vás budou určitý čas bavit (u mě to bylo krásných dvacet minut:), poté se však dostaví neuvěřitelná nuda, ve které se pouze přešlapuje na místě a vy byste nejraději vzali do ruky ovladač a přetočili na poslední minutu.
Jak už jsem zmiňoval, již v trailerech mě poněkud otravovala neustálá robotova roztomilost. Tady je však dovedena do naprosto neúnosné míry, díky čemuž jsem si po většinu času myslel, že s dětmi, jakožto primární skupinou, pro kterou je film určen, je jednáno jako s naprostými blbci. WALL•E zkrátka přepadává na záda, dělá rádoby roztomilé kukuče a nebo na něj jen občas něco spadne, či narazí. Jako kvalitní Pixarovskou práci mi to spíše připomnělo snahu být za každou cenu vtipný, která je tak typická pro dnešní parodie.
Všechny tyto zápory bych relativně bral, ovšem co mě vytáčelo naprosto neskutečným způsobem, bylo neustálé moralizování a ekologická agitka. Věřím, že členové Greenpeace u robota zřejmě zažijí ne jeden orgazmus, nicméně pro člověka jako jsem já tohle byla hotová procházka peklem. Chci se snad koukat na film a ne na nějaké zelené poučování.
Nebo si snad myslíte, že WALL•Eho tvořili v počítačích z recyklovatelných materiálů? A že všechny kovy, plasty a podobné svinstvo pečlivě třídili? A pokud ano, kde skončilo těch 180 milionů dolarů, které dělají z robota nejdražší animák historie? Pokrytectví? Ba ne, hotová zhovadilost. Shame on you, Pixar!
Nebudu to protahovat, WALL•E je i přes svou brilantní technickou stránku, která si nic nezadá s hranou sci-fi, suverénně nejslabší pixarovka. Ono to trapné pitvoření robota, kterému se čip rozumu zřejmě již hodně dávno zavařil, asi nebude 90 minut bavit nikoho. Za každých dvacet minut navíc, které s WALL•Em vydržíte déle než já a budete se bavit, si můžete připočítat deset procent navíc. Nejspíš ale budete umírat nudou a čekat, než přijde první regulérní věta (padesátá minuta). Já na to kašlu a jdu si raději pustit Kung Fu Pandu, která je tímto suverénně nejlepším letošním animákem. Anebo své kovové mazlíčky Transformers, přičemž heslo: když robot, tak Optimus Prime, jen tak nezměním
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)