Nádherná noc s Temným rytířem

Jelikož momentálně nejsem schopen vyloudit smysluplnější texy, budete si muset na Netpýří recenzi počkat do čtvrtka. Tímto se omlouvám všem, kdo na ni čekali, ale co se dá dělat. Úplně prázdno tady ale nebude, musím se vypovídat z TÉ projekce.

15 minut před začátkem:
Pozorujeme místní davy, nervózně čekající na obsluhu s občertvením a vstup do sálu. Týpek s Batmanem na tričku div nevyškrábe pánovi vpouštějícímu do sálu oči. Natěšenec se nemůže dočkat, musí však ještě pět minut postávat před vchodem

5 minut před začátkem:
Odcházím na toaletu (eh, proč to sem píšu, proboha?) a pozoruji davy kolem mě. Atmosféra je čím dál více hmatatelná a nervozita každou vteřinou stoupá. Všem jako bych četl z výrazu tváře: "Je to vážně taková pecka jak se traduje?" nebo "Kdy už vyjde ten zmetek z toho hajzlu abysme si mohli jít sednout?". Když v tom vidím pána pomalovaného make-upem ve stylu Jokera. S mírným úsměvem pokračuji v cestě.

2 minuty do projekce:
Sedím v sedačce a jsem "ready". Po chvíli kolem nás prochází chlapík - Joker a hlásí směrem k řadě pod námi: "Why so serious?". "Jsme tady správně", probleskne nám hlavou.

Projekce:
Po reklamách se promítač s ničím nese*e a rovnou tam mrskne film. Při prvních, mnou pečlivě naposlouchaných (muhehe), tónech soundtracku se většina osazenstva po sobě kouká a pře se, co je to proboha za trailer. Nechávám to bez poznámek a zabořuji se do křesla. And Here We Go.
Během celé projekce vypouštím slova Ty vole! minimálně dvacetkrát. Po náběhu závěrečných titulků se rozezní v sále potlesk. V životě jsem to nezažil (ani na LOTRovi!). Poslušně se přidávám, s husí kůží a lapající po dechu hledám slova. Stejně jako kolega vedle.

Po projekci:
Můj stav: Absolutně uspokojen filmovým médiem a neschopen normální komunikace. Svou slovní zasobu omezuji na oslovení: Ty .........(jakákoliv nadávka), ....... (ta daná scéna)to byl masakr/nářez/sada atd.

Škoda, že jste tam nebyli. Stálo to vážně za to. A že vás zajímá, kolik dám? Věta, kterou pronesl kamarád po projekci je myslím, naprosto výstižná: "Ty vole, jestli nedáš stovku, tak už tě snad vážně ušrktím". Potěším ho, ale až ve čtvrtek. A vás snad taky. Tak o půlnoci ze středy na čtvrtek ve Špalku zdar.