čtvrtek 6. listopadu 2008

Quantum of Solace - 60%

Řekněme si to na rovinu, Casino Royale byl takřka geniální film, díky kterému začal v Bonda opět věřit pořádný houf lidí. Přepálené kravinky s Brosnanem vystřídala ostrá a syrová jízda, jejíž velikosti se v akčním žánru toho roku rovnalo máloco. Bylo tedy spíše jen zbožným přáním, čekat, že by Quantum of Solace svého předchůdce předčilo. Všichni spíše čekali výsledek na stejné nebo jen o chlup horší úrovni. Jak ale již z procentuálního hodnocení vyplývá, odpověď dnes zní: Bohužel. A přitom jsem ve výsledek vážně věřil. Není to totiž tak dlouho, co jsem zde krátce psal o předchozím filmu Marca Forstera - Lovci draků. V něm totiž režisér dokázal hotové divy a kupříkladu z jinak obyčejného souboje papírových draků dokázal vytvořit jednu z nejnápaditějších akčních scén tohoto roku. Větu "Bond je ve správných rukou" jsem tedy do světa nevykřikoval nadarmo.

Quantum of Solace začíná v místě kde Casino Royale končí, tzn. Bond postřelí pana Whitea a ujíždí s ním kdovíkam. Už při první scéně mě však zarazilo, s čím že to ti scenáristé přišli. White sice později utrousí hlášku "We have people everywhere", ta však pouze dodává celé situaci více na absurditě. I když před třemi lety v rezidenci, kde k postřelení došlo, nikdo nebyl, rázem agenta jejího Veličenstva honí hned smečka automobilů. Whatever, pryč od myšlenky proč ho honí, k zdůraznění jak ho honí, aneb jak vypadají akční scény.

U nich bylo již z trailerů zřejmé, že Forster hodlá čerpat u konkurenčního Bournea. Dokonce si přizval i koordinátory jeho akčních scén, z čehož plyne, že Bour..., pardon Bondova honička na střechách vypadá jako loňský Tanger se všemi ostatními proprietami - tzn. včetně mlácení knížkou a jízdy na motorce. To by mi celé až TOLIK nevadilo jako fakt, že snad všechny akční scény vypadají mnohem hůř než jak tomu bylo v loňském Greengrassově opusu. Forster zkrátka ukazuje, že zkušeností z menších filmů má na rozdávání, jakmile ale dostane několik set milionů, práce se mu začne rozpadat pod rukama. Z obyčejné scény ve výtahu, v níž Bond přemůže tři členy ochranky se tak stalo půlminutový nepřehledný blivajz, který je stříhán dvojnásobnou rychlostí Jamesovy MP-5ky (která se mimochodem oproti teaseru neobjeví).

Absolutně se tak neztotožňuju s tvrzením některých recenzentů, kteří naopak Forsterův "um" vyzdvihují, přičemž argumentují především zmíněnou úvodní honičkou (Že jsou nám podávány jen ostré nárazy, které Bond schytává z každé strany?Ale kdeže). Forster se má ještě hodně co učit. Docela by mě také zajímalo, kam se ksakru poděly všechny ty peníze z rozpočtu. Krom mizerné akce (a divadelního představení) mě toho vážně moc nenapadá. Do digitální rvačky na provazech? Koukněte na Casino, to je o rovných čtyřicet minut delší a stojí o krásných 80 milionů méně. A vypadá minimálně stejně draze jako Quantum.

Pochvalu, a to velkou, si však zaslouží Daniel Craig. Z toho týpka ve Spielbergově Mnichovu se totiž vyklubal totální elegán se snad nejchladnějším výrazem pod Sluncem. Jeho Bond nejde pro pár smrtelných výstřelů daleko a mrtvoly překračuje jednu za druhou. A když zrovna někoho nekope (i když z toho nic není vidět:), sype z pusy skvělé bonmoty. Ať už jdou na účet M nebo jiných, mladších žen, spolehlivě vás uspokojí a udrží váš mozek neustále v pozoru. O to více pak potěší fakt, že Craig takřka nesleze z plátna, jeho übercool looku se tak nabažíte dosyta.

Dere se mi na mysl myšlenka, že Forster spolu se scenáristou (Paul Haggis) celý Bondovský vesmír řádně znásilnili. Již v Casinu jsme museli čekat 2 a půl hodiny na hlášku "Bond. James Bond.", Haggis ji však tehdy použil na tom nejlepším možném místě. Tentokrát se jí, považte, vůbec nedočkáme, ba co víc, Bond už ani neví, co pije. Všechno tak musí osvětlovat barman, a pro zvědavce, slavné martini s vodkou to není. Největší odklon od původního konceptu jsou pak ženy samotné. Většina z vás už to ví, Bond se s Olgou vážně nevyspí a nebýt M, která mu na poslední chvíli pošle sličnou asistentku tzv. na jedno použití, zbyla by na Jamese akorát tak... no jeho vlastní ruka.

Když jsem hanil akci, musím na druhou stranu zdůraznit, že Forster všechny ostatní scény podává daleko jistějším dojmem. Jakoby v nich zapomněl na tíhu rozpočtu a pouze předváděl, jakým způsobem nás v nedávné minulosti dokázal dostat do kolen. Ve výsledku to tedy vypadá tak, že u akčních scén kroutíte hlavou (u souboje letadel pak zíváte) a "pouhé" scény si vychutnáte dosyta. Což se nedá říct o milostné linii, která v případě Quantum of Solace absolutně nefunguje a mine vás, narozdíl od Casina velmi širokým obloukem. Je mi sice jasné, že to Olga uhrát nemohla, Forster se však mohl alespoň (minimálně na konci) víc snažit.

Druhé Casino Royale zkrátka nepřišlo, je však škoda, že Quantum of Solace předbíhá svou kvalitou o několik koňských délek. Absence nářezové akce, komplexního příběhu a nervozity na každém kroku (s plesajícím srdcem vzpomínam na partie pokru) tak dělá z nového Bonda pouze jakýsi zbytečný dovětek vynikajícího předchůdce. O to víc naštve, že ani v tomto případě se dějová linka úplně neuzavře, což dává prostor pro další plnohodnotné navázání. A kdo že by ho měl točit? Odpověď je jasná. Campbelle, zpátky na plac, prosím.

P.S. Záporáka jsem nezmínil, neboť je absolutně nevýrazný. A to i se svým slizkým obličejem.

Žádné komentáře: