Tak jsem se k tomu konečně dostal:) První Madagskar byla nuda, ze které si kromě trsání nepamatuju lautr nic. Trailery na jeho pokračování toho, co si budeme nalhávat, také neslibovali nějak moc. Krom důvěrně známé, snad stokrát zremixované odrhovačky se v nich nedalo moc čeho chytit. O to více potěší, že ve výsledném filmu je tomu přesně naopak.
A přitom je po scenáristické stránce minimálně stejně plytký jako jeho předchůdce. U Alexe, Martyho a Glorie se toho moc nezměnilo, snad jen žirafák Melman začal řešit své vztahové problémy. Všichni se, spolu s tučňáky (kteří opět nejvíc válí) objevují zpět v Africe, Alex nachází svého otce a začíná velká sranda. Nakonec se k ní připojí i navrátivší se babička z jedničky, která je vážně postavou sama pro sebe.
Když jsem řekl, že se je ve druhém Madagaskaru čeho chytit, myslel jsem to naprosto vážně. Počet ultimátních gagů je oproti jedničce několikrát vyšší a o naprosto střelené situace také není nouze. Zmíněná babička dávající v angličtině tzv. Chinese burn (znáte to, když vám někdo chytne ruku v předloktí a zatahá vám za kůži opačným směrem) nebo žralok honící svou oběť v sopce (!!) myslím mluví za vše.
Animace se sice nikam moc neposunula, v tomto případě to však bude vadit málokomu, neboť na styl Madagaskaru už jsem si tak nějak všichni zvykli. Zmínit si však zaslouží hudba, kterou má na starosti Hans Zimmer, a která vykrádá snad úplně všechny známější soundtracky. Ale co, hlavně že je pěkná, dětem se to bude líbit tak jak tak.
Ve srovnání s WALL-Eem a Kung Fu Pandou tak druhý Madagaskar osciluje někde mezi, což je rozhodně příjemné překvapení. Těží především z toho, že se v něm neustále NĚCO děje a zbytečně se nepřešlapuje na místě (aby taky, stopáž se zastavila někde na 80 minutách). Panda sice vede, robot ale dostává prudce na držku, což mi v tomto případě bohatě stačí.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat