Gympl - 60%

Nebudu drzej, ale upřímnej.

Graffiti, DJ Wich, Mádl, úderný trailer a nadšené reakce okolí. Všechny tyto věci zapříčinily, že byl Gympl prvním českým filmem, na který sem se kdy těšil. Téma mi bylo taky poměrně blízké, tudíž jsem si ještě před uvedením do distribuce sehnal soundtrack a začal naposlouchávat.

Gympl začíná nejlíp, jak to jen jde. Ostré Wichovi beaty přesně do střihu podkreslují první z mnoha sprejerských akcí. Já se potutelně usmíval a čekal co bude dál. Čekal jsem skoro dvě hodiny, ale skoro nic nepřišlo. Film se na dlouhé stopáži poněkud "rozplizl" a utíkal snad dvakrát pomaleji, než by si divák myslel. První na snadě je jistě scénář. Ten je dementní a plný naprosto bezpředmětných dialogů Vypíchl bych hlavně postavu Vorlovy přítelkyně, která za to co z pusy vypustí zaslouží upálit. Dalším negativem je Vorlův smysl pro nedokončení, či naprostou zbytečnost scény, kdy každý čeká jemné utlumení hudby či odjezd kamery. Vorel ovšem střihne do úplně jiné časové roviny, čímž poměrně často bije diváka po hlavě.

V Gymplu se setkáme s mnoha známými tvářemi. Počínaje otřesným Schmitzerem, pokračuje solidním Šteindlerem či Vorlem a skělým Mádlem či Matonohou konče. Právě Mádl film jednoznačně táhne a polovina věcí co vypustí z pusy je vyloženě vtipná, až geniální(pořád vám vadí že ho na začátku zmiňuju?). Zvláštní odstavec by zasloužila postava dredaře, která je ultimátním strojem na hlášky a snad každý by ho chtěl za kámoše.

Gympl sice mírně zklamal, ale i tak se jedná o jeden z nejlepších kousků co loni proběhly českými kiny. Wich špatnou hudbu nedělá, herci jsou obstojní a Vorlovy až videoklipové koláže z malovacích částí jsou v našich luzích nevídané. Jinak pokud jste fanoušky graffiti, film je pro vás jasně stovková záležitost.