Neuvěřitelný Hulk - 40%

Žili byli jednou dva bratři. Prvnímu začali říkat Hulk, ten druhý, o 5 let mladší dostal, aby se to nepletlo přívlastek Neuvěřitelný. Zatímco staršího brášku provázely četné porodní bolesti a jeho spatření světa bylo celkově přijímáno s velkými rozpaky, na mladšího kolegu se všichni ze začátku těšili. Mysleli si, že jej předčí. A jak šeredně se mýlili.

Oba sourozenci dávají za vděk svému věku. Zatímco starší Hulk pobral spoustu rozumu a dokázal jednat s citem, nový přírustek do rodiny působí spíše nevybitým dojmem a jedná bez rozmyšlení. A i když si na původního zeleného obra spousta lidí dodnes stěžuje, on jakoby zůstával nohama na zemi a postupně k sobě přitahoval svým přístupem i původně mudrující diváky.

Mladší bráška se sice snaží působit jiným dojmem a chce se nám nabídnout to, co zkušenějšímu členovi rodiny chybí, moc se mu to ale nedaří. I když to navenek vypadá, že je více akční a nabízí jiný přístup k látce samotné, není tomu tak. Zmíním např. úvodní Hulkovo zjevení ve filmu, jež režisér Leterier (Kurýr) až ohavným způsobem za pomoci zatemnění obrazovky kopíruje ze staršího Leeho počinu. A co teprve souboje s vrtulníky. Ano, vypadá to pěkně, nicméně i tady jakoby už došly nápady. Scény navíc vypadají jako chudí příbuzní. Když si vzpomenu na to pět let staré peklo v poušti, mám chuť si minimálně tuto sekvenci pustit ihned znovu.

Ale dost už té přiblblé pohádky. Neuvěřitelný Hulk, jak už bylo řečeno, totálně selhává ve scénáři. Totálně. Spousta scén, nejen že nedává smysl, a děj jen zbytečně zesměšňuje, ona je ve filmu spíše naprosto zbytečná. Neradujte se, bude hůř. To, co totiž z pusy vypouštějí jednotlivé postavy mi přivodilo nejeden úsměv na tváři. Není to však nic v porovnání s tím, když se na scéně objevila Liv Tyler při svém prvním hysterickém záchvatu. Její herecký talent je evidentně na hodnotě 0, naše trojka v kině tak neměla jinou možnost, než spustit hlasitý smích. Ostatní se sice na naši skupinku koukali jak na partu buranů, jestli jim však přišlo dění na plátně normální, tak budiž, my jim to přejeme.

Vy jste ale zřejmě v kině nebyli, takže teď (zase) trošku obecněji. Všechny filmy, blockbustery nevyjímaje, musí diváka nějakým způsobem zaujmout, vtáhnout do dění, popř. přinutit diváka soucítit s postavou. To však není případ Neuvěřitelného Hulka. Už si ani nevzpomínám, kdy mi bylo TAK ukradené, co se na plátně děje. No, děje, ono se vlastně neděje nic. Hulk se chvíli pere s armádou a pak se skrývá. To se opakuje dvakrát (trvá to 90 minut!!), aby si na konci scénárista vzpomněl, že se ještě nic nestalo. Takže nechá záporáka Blonského nadopovat tunou séra, on se změní v Abominationa, popere se s Hulkem a je konec. Jak vše vyústí, vám raději popisovat nebudu, nechci vám přivodit kopřivku. Spokejte se s tím, že je to zhruba stejně dementní, jako zbytek filmu.

Pochválit ale musím, když už něco, tak akci. Ta je, co se střihu a nasnímání týče, velmi slušná (i když úvodní akční scéna na střechách je spíše levnou vykrádačkou třetího Bournea) a spolu s výbornou hudbou evokují jakýsi náznak pompéznosti, která je jinak kdesi v nedohlednu. Když si ale uvědomím, kdo se to v závěru na plátně reže, už si zase ťukám na čelo. Dva řvoucí idioti, co mají v hlavě vymeteno a navíc vypadají asi tak plastelínově jako Pat a Mat (i když triková úroveň je od trailerů malinko lepší) si dávají deset minut po držce. Desetiletí kluci asi zažijí v kině svůj první orgasmus, mě to však nechalo chladným.

Zmínil už jsem Liv Tyler a její "ultimátní kreaci", nesmím tedy opomenout i zbytek ansámblu. Edward Norton hlavní roli vcelku zvládá (i když na smutné oči Erica Bany jako původního Hulka jsem si několikrát vzpomněl), za ty zásahy do scénáře by však zasloužil uřezat obě ruce. Hlavními hvězdami v novém Hulkovi jsou tak Tim Roth v roli záporáka a.... chvíle napětí...Robert Downey Jr. jako Tony Stark. I když oba dostávají ve scénáři méně prostoru (Stark spíše minimum - řekne jen 2 věty) dokáží s přehledem zbytek týmu strčit do kapsy. No...vlastně ne. Downey vládne a i toho troubu Rotha během mrknutí oka s dokázal s přehledem přehrát.

Právě Downey je tak hlavním důvodem, proč jsem Neuvěřitelného Hulka nezačal zatracovat ihned po východu z přítmí sálu. Nefunguje v něm totiž, kromě akce a hudby, aboslutně nic. Když jsem se dozvěděl o angažování Leterriera na post režiséra (po Kurýrovi měl výbornou pověst), čekal jsem spoustu pestrých barviček a totální akční nátěr. Dostal jsem vyblitou stylizaci a scénář třetí cenové. Ach, ten Norton. Nebýt jeho, mohl být Neuvěřitelný Hulk minimálně stejně tak dobrý, ne-li lepší jako jeho starší bráška. Takhle se mu ale, ne nijak vysoko položenou laťku, přeskočit nepodařilo. Spálená šance. Avengers snad budou lepší.

P.S. Původně jsem chtěl dát 50% a jít od toho, nicméně když jsem se teď vybušil do klávesnice, uvědomuji si, jak rychle ze mě "zelenáč" vyšuměl. V paměti mi zůstává snad jen Hulk Smash, několikrát citovaný při cestě domů. To je ale trošku málo. Nicméně tag shit udělit nehodlám. To si tahle restartovaná hora svalů nezaslouží.

P.P.S. Ty "i když" v závorkách už si příště odpustím, i když.... :).