Appaloosa - 70%

Těsně po sobě tu máme dva režírující dědečky. Clintu Eastwoodovi táhne na 80 a před kamerou se objevuje už jen sporadicky, Ed Harris je sice o dobrých 20 let mladší, herecké pozice však, alespoň prozatím, vyklízí také. Jeho první film, zřejmě neprávem zapomenuté oscarové drama Pollock se na svět podívalo už před osmi lety, dnes tu máme trošku jiný žánr, můj oblíbený western. Těch se v poslední době objevuje opravdu VELMI málo, každý nový kousek tedy potěší.

Appaloosa je příběhem Virgila Cole a Everetta Hitche, dvou šerifů, kteří přijíždí do městečka Appaloosa jako nástupci zabitého Jacka Bella, do té doby jediného strážce zákona. Vraždu má na svědomí důvěrně známý Randall Bragg, nicméně proti jeho zatčení stojí hned celá jeho banda. Oba šerifové tak mají na problémy zaděláno, k tomu se ve městě objevuje i pro někoho půvabná Allison French. Milostný troj- a víceúhelník tak může kldině vzniknout.

Je vcelku zajímavé, že Appaloosa se nesnaží nijak vybočovat ze standartních žánrových kolejí a nabídne na spoustě míst velmi podobnou podívanou jako letos úváděný western 3:10 Vlak do Yumy. I tady se honí zlosyn, za kterým stojí houf jeho kumpánů, dokonce se převáží i vlakem do věznice, co je ale příjemnější, vše zde působí mnohem logičtěji. Možná je to tím, že film vychází ze stejnojmenné knihy Roberta B. Parkera, možná ne. A ještě jedna zmínka o původu, Appaloosa nemá absolutně nic společného s 42 let starým The Appaloosa s Marlonem Brandem v hlavní roli:)

Předem je také třeba zdůraznit, že zmíněný Ed Harris se kromě režie velmi zásadně podílel i na scénáři, ve kterém si napsal postavu Cole takříkajíc na tělo. Ve výsledku tak působí na plátně jako přirozená autorita, které prostě nemůžete odseknout. Ať už umlátí podnapilého člověka na baru k smrti, nebo ne. Jeho herecký kolega Viggo Mortensten se vedle něj rozhodně neztrácí a svým mírně odtažitým (nicméně velmi charizmatickým) herectvím připomíná svou postavu z Východních příslibů. Chvála by se dala pět i na zbytek ansámblu, ať už je to standartně výborný Jeremy Irons v roli místního zmetka nebo potterovský Timothy Spall.

I přesto si ale do castingového oddělení prostě musím kopnout. Směřuju samozřejmě k Renée Zellweger, která mi dosud ve většině svých filmů připadala jako ne moc pěkná herečka. Tady je hnusná, takříkajíc k zblití. Docela dlouho jsem vzpomínal, kdy jsem naposledy viděl podobnou obludu (Kurýr 3 hadr), ale hlavně jsem si říkal, co na ní všichni ti tvrdí chlapi vidí. Nakonec z toho pořádně vyvázl jen Viggo při jeho rozhovoru s ní jsem ale stejně v jednu chvíli šel do kolen. Když se vás totiž někdo tak extrémně škaredý jako je ona zeptá, zda-li je krásná... to se prostě nedá vydržet.

Ale to jsem odbočil, vraťmě se zpět ke koltům a kloboukům. Appaloosa je, co se týče scenáristické stránky, naprosto průměrná a děj vcelku předvídatelný. Nějaké velké zvraty se v něm vůbec nevyskytují, drží se totiž úpěnlivě škatulky klasického westernu. Co mu však zásadně chybí, jsou přestřelky. Film má necelé dvě hodiny, nepočítám-li ale úvodní vraždu, kosí to do sebe panáčci pouze třikrát, což je na danou stopáž vcelku málo. Harris navíc tyto momenty vcelku rychle spláchne a nevyvolá ani nijak tklivou atmosféru.

Pravda, druhého Leoneho asi mohl čekat jen úplný blázen, kdyby se však Appaloosa zvrhla do trošku popcornovějšího duchu, rozhodně by jí to v tomto případě nijak neuškodilo. Harris se jinak projevuje jako vcelku solidní režisér, nicméně mírné zkrácení svého dílka si klidně dopřát mohl. Appaloosa působí především v druhé polovině, kdy se vyjede z města, jako mírně natahovaná záležitost, které by slušela hodinu a půl dlouhá minutáž.

Když to ale vezmu kolem a kolem, dala by se Appaloosa shrnout jako příjemný old-school. Nevím, jestli se Harris snažil natočit poctu klasikám nebo si jen chtěl dokázat, že kromě hraní dokáže své kolegy i dirigovat. S mírně přimhouřenýma ale musím uznat, že přinejmenším to druhé se mu povedlo. Scenáristicky průměrné, herecky bezchybné (jen tu Renée příště vyhoďte, prosím) a režijně vcelku obstojné. Škoda hlavně zbytečně dlouhé druhé poloviny. Osciluju někde mezi šestkou a sedmičkou, jak ale říkám, když přimhouřím oči k mému milovanému žánru, budu dnes trošku schůdnější. Navíc, když jsou ty Vánoce:)