RocknRolla - 80%

Po dloooouhé odmlce (já vám říkal, že toho tady bude míň) se konečně znovu hlásím. Ruku v ruce s Guyem Ritchiem, jenž před dlouhými deseti lety (jo, to to letí) na poli britské gangsterky neuvěřitelně ruloval. Nejdřív se svým Sbal prachy a vypadni dokázal ze dne na den udělat superhvězdy z do té doby neznámého Jasona Stathama a Vinnieho Jonese, aby se o dva roky později spolu s Bradem Pittem v životní roli a již zmíněnou dvojkou dotkl žánrového nebe. Podfu(c)k se zkrátka zapsal do filmových dějin zlatým písmem a to nejen díky svému božskému scénáři. Potom to šlo ale řádně z kopce, Ritchie začal obcovat s Madonnou, která mu evidentně zatemnila mozek, čehož budiž důkazem sračkoidní Trosečníci a Revolver, sotva balancující na hranici průměru. Kdo čte bulvár, jistě ví, že Guy už zpěvačku odkopnul, ta se spakovala a on opět natáčí ve starém stylu. Nebo ne?

RocknRolla už z trailerů dávala napovědět, že se Ritchie skutečně chce vrátit ke starým časům, čemuž nasvědčovalo (podobně jako u zmíněného Lock, stock...) několik ne tolik okoukaných tváří. Ze staré školy nezůstal vůbec nikdo. Tom Wilkinson tak zaujmul pozici hlavního kápa, na místě urputného zlodějíčka vystřídal Jasona král Leonidas a Vinnieho "and now fuck off!" Jonese nahradil poslední dobou stoupající Mark Strong. Vše se tentokrát točí okolo obchodu s Rusem, sedmi milionů eur a jednoho obrazu nosícího štěstí. Zkrátka opět několik maličkostí, které se několikrát dostanou na každou stranu, aby nakonec zůstaly u určitých jedinců a mohla přijít úsměvná pointa. K tomu také hromada britského slangu, tvrdí hoši a hrstka geniálních absurdit. Kdo čeká od Ritchieho něco jiného, nechť se poroučí jinam.

Guy se totiž vrací ve staré dobré formě a ačkoliv nedosahuje geniality svých prvních dvou kousků, je i tak RocknRolla parádním počinem, na který je radost koukat. Srovnání se ale jednoduše neubráním, jak Podfu(c)k tak Lock, stock... totiž nestály jen a pouze na velmi dlouhých dialozích a ani jedna scéna v nich nebyla navíc. V případě novinky je takových okamžiků sice jen pár, i tak nicméně brání filmu rozjet se na ty úplně nejvyšší obrátky. RocknRolla však oproti předchůdcům ztrácí v jednom důležitém faktu - stojí hlavně na závěrečné pointě. V takovém Snatchi se třeba dvě linky "jen tak mimochodem" protnuly a konec byl jen pomyslnou třešničkou na dortu. V Ritchieho filmografii zkrátka číhají pecky, které posunuly laťku zatraceně vysoko, být ale RocknRolla debut, nebál bych se jít s hodnocením klidně výš.

Všechno je totiž více méně na svém místě. Už úvod na vás dýchne starou dobrou atmosférou, na hercích najdete nějakou tu chybu jen těžko (snad jen Karel Roden bude vždycky Karel Roden:), Thandie Newton to strašně sekne a Tom Wilkinson je pěkně nekompromisí zmetek, jenž nejde pro nějaký ostřejší výraz daleko. Oproti svým předchůdcům vám sice nevysvětlí, na co potřebujete v Británii farmu s prasaty, na druhou stranu se ale zase dozvíte něco o hladových ráčcích. A samozřejmě pochopíte, co je to být Real RocknRolla.

Guy to ví a taky jím je. Z jeho novinky zkrátka čiší radost a atmosféra starých dobrých ritchieovek na sto honů. Správně potrefená a absurdní, výborně zahraná a na konci řádně vypečená, taková je RocknRolla. Jo a na Sherlocka Holmese začínám být po čertech zvědavý. Vítej zpět, Guyi.

P. S. Za dva roky bych si One and only RocknRolla s velikou chutí klidně dal. Bring it on!