Austrálie - 70%

Moulin Rouge! Baze Luhrmanna strašně žeru a považuju ho za nejlepší muzikál všech dob. Neuvěřitelně hravý, s tunou nápadů na čtverečním milimetru a také fantasticky vygradovaný. Zkrátka dokonalost v každém záběru. Na Austrálii jsem se tedy z toho, co se objevilo v závěru loňského roku, těšil asi nejvíc. První reakce však ruku v ruce se zvěstmi o přetáčeném konci a dokončení filmu na poslední chvíli dávaly tušit, že se až tak úplně nezadařilo, tzn. že Luhrmann nenatočil nejlepší romanci všech dob ani roku. Stále však na spoustě míst dává dobře na jevo, kdo že to vlastně za kamerou stojí .

Ale pěkně popořádku. Austrálie již zpočátku dávala najevo, že se bude opravdu snažit být hodna svému názvu. Luhrmann do ní zkrátka, jakožto režisér a scenárista v jedné osobě, nacpal všechno, co jen trošku smrdělo jeho rodnou hroudou (hádejte, odkud je). Pod palcem to má tedy Australan, hlavní role obstarali australští herci, trikovou stránku zase Austrálii velmi blízká společnost WETA. Že jsem ještě nezmínil, že se během filmu putuje z jednoho konce Austrálie na druhý? To je snad samozřejmé, ne? Příběh je jednoduchý jako facka. K protinožcům přijíždí britská panička Lady Ashley, aby zde zdědila statek spolu s dvěma tisíci kusy dobytka. Protože ji ale všechno zrovna nepřeje, je nucena přesunout stádo právě na zmíněný druhý konec kontinentu a to s pomocí zprvu docela obroublého honáka Drovera. Asi nemusím dodávat, že to mezi nimi začne jiskřit velmi, velmi brzy.

Zpočátku to všechno vypadá přesně tak, jak jsme (jsem) si to vysnil/i v trailerech. Lady je zaskočena zdejším prostředím, Drover si z ní pěkně utahuje a na první romantické škádlení nemusíme nijak dlouho čekat. Vlastně je to naprostá paráda zhruba prvních 90 minut, kdy se z té osudové lásky takřka podlamují kolena. Obrovská chemie mezi hlavními představiteli by se dala porcovat snad na tři chody, z výborné hudby jde hlava kolem a na celou romanci je umně naroubován příběh malého Aborigince. Snad jediné co tuto podívanou kazí, je místy pěkně odporná triková stránka, která bije do očí. Ať už je to nepovedené digitální stádo, nebo postavy nešikovně nacpané před zelené pozadí. O to víc zamrzí fakt, že Austrálie vypadá vážně draze. Často zabírané celky tamější krajiny jsou toho jen důkazem, o to větší tedy dostanete facku, když po následném střihu vidíte Hugh Jackamana na koni, přičemž za ním na vás číhá digitální blivajz.

První polovina je i tak ale naprosto parádní a dokáže naplno uspokojit. Poté už to ale začne padat. Z druhé části je totiž velmi zřetelně vidět, že se Luhrmann snažil do Austrálie vložit úplně všechno, co jej napadlo. Zprvu uzavřenou love story tak najednou opět otevře a naroubuje na ni střet kulturních názorů, bombardování Darwinu a zmetka pomalu vstávajícího z mrtvých. Závěrečných zhruba 70 minut zkrátka působí jako nepotřebný apendix jinak skoro bezchybné romanci, která má rázem 3 různé konce.

Nevadí mi pro někoho možná přepálené (a také přetočené) závěrečné vyústění. To zbytečné dovyprávění však Austrálii škodí víc, než by bylo zdrávo. Není to samozřejmě úplný průšvih, nicméně právě v této části teprve pořádně vylézají na povrch jinak ne moc zřetelné nedostatky první poloviny. Tu největší slabinu však vidím v tom, že těch "přidaných" 70 minut Austrálii vůbec nic nedá, pouze ji natáhne na pro někoho neúnosnou stopáž, která stejně celý film nijak (tím myslím NIJAK) neobohatí. Což je v celém kontextu velká škoda, ze které možná pramení (včetně mizerné kampaně) i totální finanční propad.

Luhrmann měl na to, aby se z Austrálie stala jedna z nejlepších romancí posledních let, v rukách to totiž pořád má. Nicole je postupem stopáže čím dál krásnější o Jackmanovi ani nemluvě (v kině musely dámy umřít blahem), romantika je to v první polovině takřka božská, navíc nijak plochá, ale velmi emocionální a osudová. Závěrečný (hodinový) dovětek je však naprosto zbytečný a pouze z něj kouká, že chtěl Bazík do svého opusu nacpat od všeho trochu. Ano, takový dort pejska a kočičky, který ovšem nakonec chutná poměrně dobře. Každopádně pro příště (a v Moulin Rouge! se to potvrdilo): méně je někdy mnohem více.