Spirit - 20%

Spirit je dalším komiksovým superhrdinou a na svět se dostal díky osobě Willa Eisnera. Do doby než byl oznámen samotný film jsem o něm neslyšel ani popel a nutno přiznat, že mě to doteď nijak extra netíží. Hlavního hrdinu Dennyho Colta v mládí opustí láska jeho života (kvůli zločinu spáchaném na její rodině), on se tedy rozhodne navléci si masku a s kriminalitou v ulicích bojovat. Nutno dodat, že dvě třetiny předcházejícího souvětí nemusí být vůbec pravdivé, neboť nám je film jednoduše nesdělí, pro uvedení do děje jsou však skoro nutné.

Stejně jako nějaké představení ústředního záporáka. Tím je Octopus s tváří Samuela L. "motherfucker" Jacksona, o tom proč, od kdy nebo pouze jakým způsobem terorizuje celé město ale nepadne ani zmínka (je tedy pro ně vůbec hrozbou?). Spirit se jej zkrátka snaží zneškodnit, jen sám vlastně neví proč. Nebo to ví a nechce nám to říct. A pokud to neví on, tak určitě Frank Miller.

Že je vám to jméno povědomé? Bodejť by ne, tenhle pán nakreslil třeba Třístovku, Návrat Temného Rytíře nebo Sin City. Na jeho režii se také (spolu s Tarantinem a Rodriguezem) podílel, tentokrát si tedy s vidinou toho, že to bude opět komiksově stylizované, opět černobílé a opět alespoň trochu stylové, vzal režii jen a pouze na svá bedra. A aby toho nebylo málo, napsal k celému filmu i scénář.

Ten se ale hledá zatraceně těžko. Zhruba první půlhodinu jsem si myslel, že jej někde hluboko ve Spiritovi vidím, Miller ovšem servíroval tak nudný bordel, že jsem se musel mít sakra na pozoru. Tou dobou jsem si také říkal, že bych to za ty prachy natočil taky, a líp. Ostatně postavit herce před zelené pozadí, nasvítit je a nechat je odříkat dialogy čtvrté cenové, to zvládne každý idiot, který má na film 50(+) milionů dolarů.

Postupem času však začíná být velmi dobře patrné, že Miller na filmovou tvorbu vážně nemá buňky. Jednotlivé scény na sebe ve Spiritovi povětšinou vůbec nenavazují, nedej Bože aby měly tvořit kompletní příběh. A když už se Miller pokusí o nějakou tu akci, skončí to buď strašně nudně (Spiritova představovačka v první minutě je totálně uloudaná zívačka) nebo trapně (Octopus mlátící Spirita hajzlem po hlavě není funny). Na scénář jednoduše jaksi nezbyl čas a Frank tak na place známým tvářím říkal: "Hele, zkus tohle, mohlo by to být docela vtipný".

Nemluvě o totálních what the fuck scénách typu Eva Mendes si kopíruje prdel nebo Scarlett a Samuel si hrají na nácky. Nesmál jsem se, i když je z celého filmu mírně cítit, že se Miller snažil udělat si ze sebe pěknou srandu a vzít to všechno s velkým nadhledem. Ve výsledku ale nefunguje ve Spiritovi skoro nic (kromě atmosférického flashbacku, který zřejmě zrežíroval někdo ze štábu, zatímco si Miller odskočil) a on má tak co dělat, aby se vůbec dobelhal ke konci.

Není to sice vyložená bolest jako filmy Mikea Myerse, jen neskutečná nuda, která navíc nedává smysl. Jak já bych byl rád, kdyby Miller alespoň v úvodu trošku představil celou mytologii, řekl kde, proč a jak se co odehrává a bylo by hned trošku jasněji. Takhle ale koukáte na Spirita s nechápavým výrazem a jediné co u něj stojí za zmínku je vcelku vydařená vizuální stránka.

I ta byla ale v takovém Sin City lepší a přiznám se, že ač ten film zrovna nějak nemusím, oproti Spiritovi je to veledílo hodné Oscarů. Jeho komiksovou předlohu sice neznám, nicméně vzhledem k tomu, jak Miller s filmem naložil, se dá odhadovat, že si s ní akorát tak vytřel zadek, spláchnul ji do záchodu (který pak ve filmu Jackson rozmlátil) a řekl, že to natočí po svém. To neměl dělat, protože ho právě do té milované mísy poslali jak diváci, tak kritici, tak i samotní producenti. Takže: Jdi, do hajzlu, kreslit, Franku.

Plyne z toho jediné poučení (nebo shrnutí), které jsem napsal už na ČSFD: Stejně jako se já obloukem vyhýbám veškerým manuálním pracem, ponvědaž vím, že na co sáhnu, to se rozbije, upadne nebo jinak pokazí, neměl by se Frank Miller s prominutím srát do věcí, na které absolutně nemá buňky a raději zůstat u kreslení. Režii nebo snad nějaké vystavění filmového příběhu ať raději nechá někomu alespoň trochu schopnému.