Rychlí a zběsilí - 50%-60%

Tak jsme se zase všichni pěkně sešli. Některým to trvalo jen tři roky (režisér Justin Lin), jiným rovných šest (Paul Walker) a jistí jedinci se uráčili vrátit až po krásných osmi letech (Vin Diesel). Hezké. Od té doby se toho docela dost změnilo, Vin Diesel si totiž takřka totálně zničil kariéru (právě proto asi vkročil do tohoto projektu poslední záchrany), Walker to po Zběsilém útěku málem zabalil úplně a Lin? Ten se zřejmě dal po obludné Tokijské jízdě na dodatečné kurzy režie, nebo tak něco. Otázkou zůstává, jestli mu to prospělo.

Nemá smysl se v článku nějak dohadovat nad vskutku obskurními překlady jednotlivých titulů nebo skutečností, že Vin Diesel podepsal k filmu smlouvu jen proto, aby si mohl natočit dalšího Riddicka. Takže směle ke snímku samotnému.

Dějově se jedná o naprosto klasický koncept těžící z nostaligických prvků, jenž je naroubovaný na bez problémů zaměnitelnou zápletku. Zkrátka a dobře, jedna z vedlejších postav zemře, tudíž se ji dvě ústřední tváře vydávají pomstít a to takovým způsobem, aby kolem toho bylo co nejvíc cool závodů, pohodové muziky a sličných dívek. A aby to moc nedávalo smysl.

Abych se vrátil k prvnímu odstavci, Lin se skutečně zlepšil, což velmi dobře koresponduje hned otevírací scéna, kde je nám podáváno z trailerů již známé přepadení náklaďáku, ovšem ve značně prodloužené verzi. Když to vezmu kolem a kolem, dala by se úvodní akce považovat za vrchol filmu, poněvadž přichází s klasickým oldschoolovým provedením (tedy několik více či méně očekávaných starých známých, fajn rockový podkres a několik cool pohledů do kamery) a se svou bezproblémovou přehledností si na nic nehraje.

Se zbytkem filmu (potažmo akcí) už je to o malinko horší. Jediným konkurentem (i když pořád prohrává na body) je tak fajnová jízda městem za plného provozu, která jakoby vypadla z Need for Speed (to GPS tam asi nebylo tak úplně náhodou). V ostatních případech si ale Lin buď neúspěšně hraje na Paula Greengrasse (rozklepaná kamera), což je ve většině případů předem prohraný souboj nebo ve dvou případech servíruje extrémně odporné CGI závody (i tady to připomíná NFS, ovšem v horším slova smyslu), které filmu zásadně podrážejí nohy. O to více zamrzí, že jedním z případů je i samotné finále.

Na Rychlé a zběsilé by se vůbec dalo plivat docela dlouho, poněvadž skýtají vskutku ohromný potenciál, ovšem dokážou ho proměnit ve zlato jen v některých momentech. Nemá smysl zaobírat se rutinním scénářem, který do sytosti naplňuje klasickou hollywoodskou škatulku se všemi možnými klišé, jako spíš faktem, že Rychlí za zběsilí nepřinášejí do zaběhnuté série nic moc nového.

Film sice výborně funguje ve chvílích, kdy se obrací do minulosti, ať je to kopírování hudby v určitých momentech nebo jen klasický úsměv "pod fousy" jedné z dřívějších postav, jakmile má ale Lin přijít s něčím v sérii dosud nevídaným, potřebná invence mu k tomu chybí, za což bych ho velmi rád proplesknul. V jeho režii se totiž Rychlí a zběsilí mění ve stereotypní záležitost, která je lehce zaměnitelná s jakoukoliv jinou průměrnou jednohubkou. A teď vem čert těch několik scenáristických kliček, které mě vyvedly několikrát z míry takovým způsobem, že jsem zapomněl, o co se hlavní postavy na plátně vůbec snaží.

Klíčem k (alespoň částečnému) úspěchu je tak hlavně výborný casting. Ať si recenzenti kolem mě říkají, že Vin Diesel přibral a jeho pohledy do kamery, které byly dřív cool, už mu nebaští. Blbost, ten kluk je zase ten největší macho, který strká do kapsy zbytek hereckého ansámblu mrknutím oka. Walkerova one man show ze dvojky je sice tatam a herec tak vedle svalnatějšího kolegy působí místy jako pouhá podržtaška, i on si ovšem najde několik svých momentů, kdy utrousí nějakou tu suchou hlášku. Záporák sice za moc nestojí, nicméně do karet mu hraje fakt, že má kromě sličné asistentky i hoodně slušnou káru.

Čímž se dostávám k vozovému parku, kterému konečně dominují pořádná auta. Tunerské hračičky vystřídaly k mé radosti pořádné americké svaly (heslo "objem ničím nenahradíš" nikdy nesedělo víc) a pomyslnou kaňkou tak je akorát vyloženě debilní závěrečná Impreza. Chválu můžu pět i na klasicky povedený (v tomto případě však rovnou výborný) soundtrack, který dodává každé druhé scéně (i té nevýrazné honičce z traileru) patřičný drajv, ať už se zrovna v sedačkách pohupujete do rytmu ostrých beatů nebo se na vás z plátna valí poctivá rocková vypalovačka.

Ptáte se tedy, jestli je to, jak Vin Diesel říká, jako za starých časů? Abych se přiznal, ani moc ne. Je sice pravda, že to celé mohlo skončit TÁKHLE velkým průserem, ovšem i od nastálé skutečnosti žádám víc. Nostalgické pozlátko totiž nedělá celý film a Rychlí a zběsilí i přes svůj neoddiskutovatelný potenciál nepřináší do série nic moc nového. Ovšem lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si je místy vážně neužíval, i když to byly spíš výjimečné momentky. Díky za Vina a zbytek starých tváří, díky za úvodní sekvenci a několik pomrknutí na diváka, i tak bych si ale tu pětku dal s někým jiným než s tebou, Line. Tu luxusní Španělku ale beru všema deseti:-))

P.S. Dilema s procentuálním hodnocením není podle mě moc podstatné. Trošku se ale obávám, že napodruhé půjdu níž, i když řadit to někam na úroveň dvojky je taky zatracená škoda. Zatím jsem zkrátka přesně mezi.